Taxonomie udržitelných investic

Zavádí jednotná pravidla pro posuzování udržitelnosti činností a investic.

Transformace ekonomik si vyžádá investice v řádech biliónů eur

Transformovat celé hospodářství EU se nepovede bez investic v řádech biliónů eur. Uvědomuje si to i Evropská komise a proto financování přechodu k udržitelnější ekonomice věnuje velkou pozornost.

Využití finančních prostředků z rozpočtu EU skrze různé fondy má již dlouho svá pravidla, která zajišťují, že určité procento těchto fondů je směřováno právě k této transformaci (tzv. green tagging).

Pravidla, která by něco takového stanovovala u soukromých prostředků dlouhodobě chyběla. Přesto na zelenou tranzici mířila a míří řada soukromých investic. Bez soukromých investic do udržitelnosti se totiž transformace nemůže podařit.

Pro finanční sektor se zelené investování stalo obchodní příležitostí. Vznikají investiční fondy, které se zaměřují na udržitelné investice a některé tradiční fondy se díky poptávce od svých klientů zbavují investic spojených s fosilními palivy.

Některé firmy v udržitelnosti vidí obchodní příležitost a jasný směr, na který je potřeba co nejrychleji naskočit a získat tak konkurenční výhodu a nové obchodní příležitosti. Tahouny jsou často vrcholoví manažeři nebo vlastníci firem, pro které je to otázka vnitřního přesvědčení. Jiné firmy cítí poptávku po udržitelných výrobcích a službách od svých zákazníků nebo obchodních partnerů. Část firem k takovým investicím míří proto, že to po nich vyžaduje korporátní centrála v zahraničí.

Tento organický vývoj bez jasných pravidel nicméně znamenal, že každý subjekt v různých částech světa ale i v rámci EU, za udržitelnou investici považoval něco jiného na základě vlastních pravidel. To byl dlouhodobě neudržitelný vývoj, který vedl k tomu, že řada investic, se zeleně tvářila pouze na papíře.

Evropská komise proto po roce 2020 přišla s tzv. Taxonomií udržitelných investic, která minimálně v oblasti firem působících na jednotném evropském trhu zavádí jednotná pravidla.

Jasná pravidla pro posuzování udržitelnosti

Taxonomie EU jsou pravidla, která říkají, za jakých podmínek lze jednotlivou činnost považovat za udržitelnou z hlediska šesti sledovaných environmentálních oblastí:

  1. Zmírňování změny klimatu (mitigace)
  2. Přizpůsobení se změně klimatu (adaptace)
  3. Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
  4. Přechod na oběhové hospodářství
  5. Prevence a omezování znečištění
  6. Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Aby mohla být činnost považována za udržitelnou, musí v dané oblasti splnit předepsaná pravidla a zároveň v ostatních oblastech prokázat, že je významně nepoškozuje (Do No Significant Harm, DNSH).

Stanovení jednotných pravidel poskytuje metodiku firmám, policy-makerům, ale i investorům a ochrání tak před tzv. greenwashingem.

Samotné nařízení o Taxonomii bylo přijato v roce 2020 a udalo základní rámec. Nenutí firmy ani veřejné subjekty k udržitelným investicím, ale říká, že pokud chtějí nějakou investici nebo činnost vydávat za udržitelnou, musí splnit určitá pravidla. Ty bude Komise postupně vydávat formou tzv. technických screeningových kritérií.

Finanční instituce, velké podniky a podniky kótované na burze pak musí od roku 2022 reportovat, jaký podíl na jejich činnosti tvoří aktivity, které jsou v souladu s Taxonomií (taxonomy-aligned). To má jednak pomoci investorům s rozhodováním se o investicích a jednak představovat pro firmy určitou motivaci formou možného reputačního rizika. Pravidla reportování upravuje CSRD.

Pozor na greenwashing

Díky poptávce po udržitelných produktech je patrná jednoznačná snaha firem tohoto využít v marketingu sebe i svých produktů. Může se však stát, že firmy uvedou neověřená, nepřesná nebo vyloženě nepravdivá tvrzení hraničící s klamavou reklamou a nekalými praktikami. Hovoříme tak o greenwashingu.

Dle Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwahsingu označuje greenwashing: “aktivity společnosti, či organizace, které mají spotřebitele přesvědčit o tom, že daný subjekt je šetrný k životnímu prostředí, i když tomu tak ve skutečnosti není”((Zdroj: CIRA Advisory a FSV UK 2022: Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu)).

Tématu se věnuje i Evropská komise a v březnu 2023 zveřejnila první návrh směrnice o environmentálních tvrzeních (green claims), ve které stanovuje jasná pravidla pro jejich používání. Pokud návrh projde schvalovacími procedurami, budou evropští spotřebitelé před greenwashingem lépe chráněni.

Taxonomie v oblasti klimatu

První sada technických screeningových kritérií byla zveřejněna v roce 2021 a pokrývala oblast prvních dvou environmentálních cílů - mitigace a adaptace.

V roce 2022 byla tato sada doplněna o aktivity v oblasti plynu a jaderné energetiky.

V roce 2023 byly doplněny další činnosti a pravidla pro ně (hlavně z oblasti dopravy a výroby) a zároveň byla zveřejněna pravidla pro reportování.


Taxonomie v oblasti klimatu

Taxonomie v oblasti životního prostředí

V červnu 2023 představila Komise v balíčku pro udržitelné financování technická screeningová kritéria pro další čtyři sledované cíle - udržitelné využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů; přechod na oběhové hospodářství; prevence a omezování znečištění; a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Celý balíček toho přinesl daleko víc. Součástí byl i návrh nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu.



Taxonomie v oblasti životního prostředí

Skip to content