Průmyslový plán Zelené dohody

Program Evropské komise s cílem posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě.

industry plan

Zrychlení povolovacích procesů a snazší financování pro vybrané technologie

Zelená dohoda pro Evropu z prosince 2019 stanovila cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent a do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Členské státy si zároveň uvědomují, že splnění těchto ambiciózních cílů nemůže vést k poklesu ekonomické aktivity a zpomalení ekonomického růstu v EU, pokud chceme zachovat konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Při přechodu na klimaticky neutrální hospodářství bude konkurenceschopnost Evropy silně záviset na její schopnosti vyvíjet a vyrábět čisté technologie, které tento přechod umožňují. Proto Komise v únoru 2023 představila svůj Průmyslový plán Zelené dohody pro klimaticky neutrální věk (A Green Deal Industrial Plan for the Net-Zero Age). Jeho deklarovaným cílem je posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě.

Plán chce vytvořit příznivější prostředí zejména pro navýšení unijní výrobní kapacity pro technologie a produkty s nulovými/čistými emisemi.

Komise v dokumentu v poměrně obecné rovině prezentuje svou reakci na krátkodobé výzvy, kterým čelí evropský průmysl. Vychází při tom ze svých již existujících iniciativ jako je RePowerEU aj.

Hlavními nástroji, které Komise avizuje využít, jsou zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů, zrychlený a jednodušší přístup k financování, podpora evropského know-how a dovedností, a zlepšování vztahů s obchodními partnery pro zvýšení odolnosti dodavatelských řetězců.

Zjednodušeně řečeno: EU má zůstat atraktivním místem pro investice do klimatické neutrality.

Nová geopolitická situace a reakce na ni

Po obecném Průmyslovém plánu Zelené dohody z února 2023 následovaly v polovině března dva konkrétní návrhy legislativy:

  • Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act, NZIA)
  • Evropský akt o kritických surovinách (tzv. Critical Raw Materials Act, CRMA)
 
Dokumenty jsou faktickou reakcí na novou geopolitickou situaci. Reagují jak na ruský útok na Ukrajinu a snahu snížit závislost na Rusku jako dodavateli energetických i řady strategických surovin, tak na Čínu, která má dominantní podíly na trzích s řadou kritických surovin a technologií v oblasti obnovitelných zdrojů nebo baterií do elektromobilů a která začala omezovat jejich vývoz.
 
Bez bezpečného přístupu k dodávkám surovin nelze očekávat úspěšný rozvoj nízkouhlíkových technologií v EU. Komise proto připravila seznam strategických surovin i klíčových technologií, které jsou pro přechod k uhlíkové neutralitě nezbytné. Cíle pro vlastní výrobní a zpracovatelské kapacity pak mnohdy znamenají násobné zvýšení vlastních kapacit EU. Tomu má pomoci i větší důraz na recyklaci a cirkularitu.
 
V neposlední řadě návrhy reagují i na americký Inflation Reduction Act (IRA), který formou řady daňových úlev zvýhodňuje ty firmy a výrobky, které přesunou svou výrobu do USA. Tato protekcionistická politika je ze strany EU a jednotlivých členských zemí opakovaně kritizována, nicméně i návrhy NZIA a CRMA obsahují cíle pro domácí výrobní kapacity. Je nicméně otázka, co zůstane ve finálním znění. Návrhy nyní prochází běžným legislativním procesem.
U CRMA bylo dosaženo dohody v listopadu 2023, a po schválení Evropským Parlamentem byla legislativa finálně schválena v březnu 2024.
Nad NZIA bylo dosaženo dohody v trialogu 6. února 2024 a v dubnu dohodu potvrdil Evropský parlament.
fact1

Co to znamená pro průmysl?

Cesta od plánu ke snadno aplikovatelné praxi, která firmám skutečně pomůže, bude zřejmě ještě náročná. Problémová je snaha Komise vytipovat preferované průmyslové oblasti, kterých se bude týkat rozvolňování pravidel státní podpory nebo povolovacích procesů (viz NZIA).

Z návrhu NZIA není jasné, jestli se týká celého dodavatelské řetězce a zda jsou zahrnuty výrobní technologie a procesy například pro komponenty OZE a nízkouhlíkových zdrojů (typicky např. výroba oceli pro komponenty (stožáry) větrných turbín, součástky pro vodní elektrárny, jaderné elektrárny apod.).

Průmysl potřebuje systémové řešení posílení konkurenceschopnosti firem, které tvoří základ hodnotových řetězců evropské ekonomiky, zejména s důrazem na ta odvětví, kterým snaha dekarbonizovat evropský průmysl může nejvíce uškodit. Rozvolnění pravidel veřejné podpory by nicméně nemělo vést k dotačním závodům mezi členskými státy. Musí být cílené a respektovat základní pravidla vnitřního trhu pro zachování tzv. level playing field.

Net-Zero Industry Act (NZIA)

Nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise vyjmenovává konkrétní strategické technologie pro nulové čisté emise, které mají přispět k posílení evropské soběstačnosti a odolnosti celé ekonomiky, a přispět ke splnění klimatických cílů. Podle návrhu jsou jimi mj.:

1) Solární fotovoltaické a solární termální technologie
2) Technologie k produkci větrné energie na pevnině a obnovitelné energie na moři
3) Bateriové/skladovací technologie
4) Tepelná čerpadla a technologie geotermální energie
5) Elektrolyzéry a palivové články
6) Technologie udržitelné výroby bioplynu/biometanu
7) Technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS)
8) Technologie sítí
9) Jaderné technologie včetně technologií palivového cyklu
10) Transformativní technologie pro dekarbonizaci průmyslu

Investice zahrnující tyto technologie mají mít zjednodušené povolovací řízení a přístup k financování.
Oproti původnímu návrhu je seznam technologií výrazně delší a zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energetiku, ale i energetické sítě a především zahrnuje nejen jejich samotnou výstavbu, ale např. i výstavbu továren pro jejich komponenty.

Zjednodušení výstavby by mělo být zajištěno i díky stanovení maximálních lhůt pro povolovací procesy (9-18 měsíců v závislosti na typu projektu a bez započtení vyřízení procesu EIA).

Pokud investoři budou chtít výhody plynoucí z NZIA, musí požádat příslušnou národní autoritu o udělení statusu Net-zero strategického projektu a musí splnit požadavky nařízení – tzn. přispívat ke klimatickým cílům, vyrábět komponenty takových technologií nebo navyšovat výrobní kapacitu EU ve strategických oblastech atp. Pokud bude status projektu schválen, může skrze evropskou platformu získat lepší možnosti financování a poradenství atp.

NZIA taktéž stanovuje celoevropský cíl pro záchyt emisí CO2 pro rok 2030 na úrovni 50 Mt ročně, na kterém se musí podílet společnosti, které těží ropu a zemní plyn.


Schválené znění NZIA

Critical Raw Materials Act (CRMA)

Nařízení, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin.

Nařízení definuje 34 kritických a 17 strategických surovin a stanovuje cíle v oblasti diverzifikace dovozu těchto surovin i vlastních kapacit na jejich těžbu a zpracování. Takové projekty mohou navíc získat status "strategických," což by jim opět mělo zjednodušit povolování a přístup k financování.

Mezi strategické suroviny má patřit mj. měď, lithium, mangan, grafit, nikl, prvky vzácných zemin pro magnety nebo třeba křemík a titan. Tedy suroviny důležité pro energetiku a rozvoj bateriových systémů, což souvisí s plánovaným přechodem k elektromobilitě.

CRMA také stanovuje tři referenční hodnoty pro roční spotřebu surovin v EU: 10 % z místní těžby, 40 % má být zpracováno v EU a 25 % má pocházet z recyklovaných materiálů. Očekává se totiž, že poptávka po vzácných zeminách v nadcházejících letech exponenciálně poroste. Tyto cíle mají za cíl snížit zranitelnost EU v oblasti dodávek surovin.


Dohodnuté znění CRMA

Skip to content