Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS)

Systém obchodování s emisními povolenkami je hlavním nástrojem EU na snižování emisí.

EU ETS pokrývá asi 40 % veškeré produkce emisí CO2 v EU

Pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) spadají ty nejvýznamnější sektory z hlediska produkce oxidu uhličitého v EU. Typicky se jedná o elektrárny, teplárny, chemický, sklářský, ocelářský a hutní průmysl nebo cementárny. Tedy většinou energeticky a tradičně i emisně náročný průmysl.

Podniky v těchto sektorech musí sledovat a vykazovat vypouštěné emise a za každou tunu vypuštěných emisí nakoupit emisní povolenku. Je tedy uplatňován princip „polluter pays,“ tedy že za znečištění platí znečišťovatel.

V celé EU se povinnost reportovat své emise v systému EU ETS týkala v roce 2022 asi 8500 zdrojů. Přibližně 500 největších z nich je potom zodpovědných za prakticky tři čtvrtiny všech emisí v systému.

Vývoj a statistiky k systému EU ETS si lze prohlédnout v interaktivní statistice od Evropské agentury pro životní prostředí níže.

Za poslední 4 roky vzrostla cena povolenky na více než trojnásobek

Pro funkčnost systému je důležitá cena emisních povolenek. Tu určuje primárně trh, ale nesmí být ani příliš nízká ani příliš vysoká. Při nízké ceně nefunguje onen motivační princip ke snižování emisí. Příliš vysoká cena se zase ohrožuje konkurenceschopnost.

  • Ještě v roce 2019 se průměrná cena povolenky pohybovala kolem 25 € za tunu.
  • V roce 2023 cena oscilovala kolem 90 €/t, v roce 2024 začala mírně klesat.

Zdroj: https://tradingeconomics.com/commodity/carbon

K udržování stability cen má sloužit tzv. Rezerva tržní stability (MSR, Market Stability Reserve).

Ta byla navržena s reformou systému v roce 2015 a funguje od roku 2019. Jejím cílem je podpořit cenu emisních povolenek tím, že bude udržovat přebytek povolenek na trhu v rozmezí 400 až 833 mil. povolenek.

Pokud je přebytek na trhu vyšší než 833 mil. povolenek, bude v období 2019 až 2023 do MSR staženo 24 % přebytku, respektive 12 % přebytku po roce 2023. Naopak bude-li počet povolenek v oběhu nižší než 400 mil., bude z této rezervy na trh uvolněno 100 mil. povolenek.

Výnosy z emisních povolenek zpět průmyslu

Prostředky, které státy získají dražbou emisních povolenek, by měly být investovány do opatření na další snižování emisí. Část výnosů míří do centrálně řízeného Inovačního fondu, část míří do Modernizačního fondu, který je k dispozici pro 10 členských států z východního křídla EU vč. České republiky. Jinak jsou výnosy z aukcí povolenek příjmem státního rozpočtu.

Směrnice nově požaduje, aby členské státy použily 100 % výnosů na další opatření v oblasti klimatu. Konkrétně má jít např. o další snižování emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů a sítí pro distribuci elektřiny, zvyšování energetické účinnosti, investice do nízkoemisní dopravy, financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií, ale i ochranu a obnovu rašelinišť, lesů a dalších ekosystémů. 

  

V České republice máme pod systémem EU ETS 235 zařízení

Většinu emisí pod systémem ETS v ČR vyprodukují elektrárny a teplárny. Významným emitentem jsou ale i železárny a ocelárny v Moravskoslezském kraji či rafinerie v Ústeckém kraji.

Využití výnosů z povolenek v ČR upravuje zákon č. 383/2012 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, který výnosy do 8 mld. Kč ročně rozděluje rovnoměrně mezi MPO a SFŽP.  Pokud roční výnosy překročí tuto hranici, jsou příjmem státního rozpočtu. Z výnosů je u nás financována provozní podpora obnovitelných zdrojů (skrze MPO) a minimálně do roku 2021 byl financován i renovační program pro domácnosti Nová zelená úsporám (skrze SFŽP). Část výnosů byla nicméně ještě do nedávna rozpouštěna ve státním rozpočtu, což by do budoucna nemělo být možné a všechny výnosy by měly pomoci k dekarbonizaci českého hospodářství.

Využití výnosů z emisních povolenek

Zdroj: https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/daviz/auctioning-revenues-and-reported-usage#tab-chart_2 

Na začátku fungování systému v roce 2003, resp. 2005 se všechny vykázané emise sečetly a byl tak stanoven strop. Každý rok se tento strop snižuje o určité procento. Jde o takzvaný lineární redukční faktor (LRF). Podniky tak ví, že povolenek na trhu nebude do budoucna dostatek a povolenky budou díky tomu dražší. To podniky motivuje k investicím do snižování emisí.

Některým podnikům je umožněno získávat povolenky bezplatně. Jde o opatření, která má zamezit přesunu výroby do zemí, kde nejsou emise regulovány, resp. zpoplatněny. Na počátku fungování systému bylo takto rozděleno více než 40 % všech povolenek. Postupně se však toto množství snižuje a s tím, jak bude zaveden mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM) na hranicích evropského hospodářského prostoru, bude od přidělování bezplatně upuštěno úplně.

Zde je nutno přiznat, že v prvních letech po spuštění systém EU ETS nefungoval dle představ zákonodárců. Povolenek na trhu byl přebytek, jejich cena byla nízká a k úsporám a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku tak dostatečně nemotivovala. Mohlo za to prvotní nadhodnocení množství povolenek, ale i hospodářská krize z let 2008-2009, která se podepsala na nižší produkci a tedy i nižších emisích. To spolu s faktem, že podniky mohly emise nakupovat tzv. do zásoby znamenalo takřka zhroucení systému. Systém bylo potřeba upravit.

První výraznou reformou byl tzv. backloading z roku 2013, který měl vyřešit výrazný přebytek povolenek na trhu a přišel s odložením aukce 900 mil. povolenek z let 2014-2016 na roky 2019-2020. V mezičase však došlo k další reformě, která přinesla automatický mechanismus tzv. rezervy tržní stability (MSR). Ten má z trhu odstraňovat nebo naopak na trh vpustit určité množství povolenek tak, aby na trhu nebyl ani výrazný přebytek, ani nedostatek, čímž se cena bude pohybovat v přijatelném rozmezí. V praxi tak nakonec došlo k přesunutí backloadovaných povolenek do MSR a cena povolenek se postupně začala zvyšovat.

S čím přišla poslední revize?

V rámci revize systému došlo k navýšením cíle snížit emise.

  • Z původních 43 % do roku 2030 se má po revizi dosáhnout snížení o 62 % oproti úrovni z roku 2005.
  • Navýšení roční rychlosti snižování emisí (tzv. lineárního redukčního faktoru) z původních 2,2 % na 4,3 % do roku 2027 a 4,4 % do roku 2030
  • Z původních alespoň 50 % se má nově celých 100 % výnosů použít na další snižování emisí a přechod k čistým zdrojům energie.
  • Systém bude nově zahrnovat i emise vyprodukované v průmyslu při činnostech, které byly dosud neregulovány a snížil se limit velikosti zařízení, pro zahrnutí do systému.
  • Zahrnutá zařízení, která chtějí využívat bezplatného přídělu emisních povolenek, musí mít zpracovány plány dosažení klimatické neutrality.
  • Nová revize výrazně zpřísňuje podmínky pro emise v námořní dopravě, částečně také v letecké dopravě
  • Směrnice ukládá za úkol Komisi do 06/2026 posoudit, zda je možné do systému EU ETS zahrnout nově i spalovny komunálního odpadu.
fact1

Co to znamená pro průmysl

Rychlejší odebírání povolenek ze systému obchodování znamená vyšší tlak na dekarbonizaci. Méně povolenek bude logicky znamenat jejich vyšší cenu, což zlepší konkurenceschopnost nízkoemisních nebo bezemisních řešení.

Dopady je ale dobré vidět i z druhé strany. Vyšší cena povolenek se nutně propíše do cen. Jde o elektřinu, teplo, ale i energeticky náročné produkty jako je železo a ocel, cement, cihly nebo sklo a keramika. Evropští výrobci vystaveni celosvětové konkurenci mohou ztrácet konkurenceschopnost jak v rámci vnitřního trhu EU, tak na mimoevropských trzích, kde se střetávají s výrobci ze zemí, které vypouštění emisí nezpoplatňují. Tento problém neřeší ani nově zavedený mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM).

cr

Co to znamená pro ČR

Při současné ceně emisních povolenek kolem 80 EUR/t budou v období 2021-2030 výnosy pro Českou republiku přesahovat částku 300 mld. Kč. Většina z těchto výnosů skončí v Modernizačním fondu a využití dalších bude záviset na novele zákona č. 383/2012 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Přesto jde o jednoznačnou příležitost využít tyto prostředky na dekarbonizaci českého průmyslu.

Aktuálním evropským cílem je do roku 2030 snížit emise v ETS sektoru o 62 % oproti úrovni z roku 2005. Cíl pro jednotlivé členské státy zde není stanoven.

Skip to content