Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD)

Budovy jsou odpovědné za přibližně 40 % spotřeby energie v EU a více než 1/3 všech emisí CO2. Proto EU klade důraz na nízkou energetickou náročnost nové výstavby a zejména renovaci stávajícího fondu budov. Ta usnadní nejen dekarbonizaci celého sektoru budov, ale i související oblasti teplárenství.

Standardy pro novostavby i renovace

Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD) přišla s požadavkem, aby členské státy vytvořily minimální energetické standardy pro renovace budov a zajistily, že všechny nové budovy budou po roce 2020 splňovat standard budov s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB). Zapadala tak do rámce, který definoval cíle pro rok 2020.

  • Konkrétní parametry „budov s téměř nulovou spotřebou energie“ zůstaly na členských státech. To znamená, že v každém členském státě má NZEB trochu jiné parametry vycházející z tamní stavební praxe a klimatických podmínek. V našem případě byly podmínky stanoveny vyhláškou č. 78/2013 Sb., která upravila i podobu průkazů energetické náročnosti.
  • Státy taktéž měly zmapovat svůj fond budov a vytvořit strategii jejich renovace tak, aby došlo ke snížení energetické náročnosti a snazší dekarbonizaci sektoru.
  • Energetické standardy pro novou výstavbu se u nás i ve světě postupně zavádí od 70. let 20. století. Tehdy se svět potýkal s ropnými krizemi a Československo s krizí uhelnou. Od té doby se postupně zpřísňují.
  • S klesající spotřebou energie klesá i potřeba tuto energii produkovat či dovážet. Je to otázka nejen ekonomické hospodárnosti, ale i energetické bezpečnosti.
    • Dobře vidět to bylo i v roce 2009 a hlavně 2022, kdy si řada států uvědomila, kolik plynu je potřeba k vytápění budov ale i k provozu řady tepláren a jak problematické je, být závislý na jednom dodavateli.
  • Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) poprvé zavedla v roce evropská směrnice 2002/91/EC.
    • Po našem vstupu do EU jsme tuto legislativu přijali také a podobu českých průkazů energetické náročnosti poprvé stanovila vyhláška č. 148/2007 Sb.
    • Od 1. 1. 2015 je PENB povinnou součástí prodeje či pronájmu nemovitosti.
  • Změnu v energetické náročnosti výstavby od roku 2010 dobře ilustrují data ČSÚ pro rezidenční sektor.








Stále se nerenovuje v dostatečné míře

Revize směrnice z roku 2018 pod označením 2018/844/EU, jejíž návrh byl součástí balíčku Čistá energie pro všechny Evropany definujícího evropské cíle pro rok 2030, byla spíše technického rázu. Nezaváděla nové požadavky v oblasti energetické náročnosti budov, ale vyjasnila některé problematické body stávající směrnice a v oblasti technických požadavků na budovy zaváděla povinnosti týkající se nabíjecí infrastruktury pro automobily, ale i úpravy týkající se povinných revizí systémů vytápění a chlazení.

Hlavním cílem revize směrnice bylo navýšit počet a hloubku renovací. Státy měly přepracovat své renovační strategie a v součinnosti s dalšími částmi balíčku (zejména směrnicí o energetické účinnosti) zajistit dostatečnou motivaci pro všechny typy majitelů budov.

  • Revize z roku 2018 se u nás propsala skrze vyhlášku č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov. Tato vyhláška zároveň upravila i naše domácí parametry pro NZEB, kdy od 1. 1. 2022 došlo k jejich zpřísnění, a došlo i k úpravě podoby průkazů energetické náročnosti budovy.Vzor průkazu energetické náročnosti budovy

Možná o to překvapivější je úroveň změn, které přináší návrh na další úpravu směrnice v rámci prosincové části balíčku Fit for 55.

Dohoda mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem

V prosinci 2023 došlo v trialogu k dohodě na podobě snižování emisí z budov a spotřeby energie v nich v rámci EU

  • Dle nové legislativy přijme každý stát svou vlastní vnitrostátní trajektorii vedoucí ke snížení průměrné spotřeby primární energie obytných budov o 16 % do roku 2030 a 20-22 % do roku 2035. Výběr budov a přijatých opatření zůstává na členských státech. Alespoň 55 % snížení ale musí být dosaženo u energeticky nejnáročnějších budov.
  • U nerezidenčních budov mají členské státy zajistit zlepšení u těch energeticky nejnáročnějších budov  prostřednictvím minimálních standardů energetické náročnosti (MEPS). Cílem bude renovovat 16 % energeticky nejnáročnějších budov do roku 2030, potažmo do roku 2033 renovovat 26 % takovýchto budov. Státy budou mít možnost zavést výjimky pro některé budovy. 
  • Od roku 2025 již nebude možné dotačními penězi z evropských fondů podporovat kotle na fosilní paliva, které by se měly postupně začít vyřazovat z provozu. Využívání kotlů čistě na fosilní paliva pro vytápění a chlazení budov by mělo úplně skončit do roku 2040.
  • Část financování musí mířit na nejzranitelnější domácnosti, rovněž budou muset existovat také opatření týkající se nájemců a dopadů renovací na ceny nájmů
  • Novostavby v bezemisním standardu (zero-emission buildings). Tato podmínka bude platit od ledna 2028 pro budovy ve veřejném vlastnictví a od ledna 2030 i u ostatních budov jak pro rezidenční, tak nerezidenční sektor. Tyto budovy by měly být připraveny i na instalaci zařízení na solární energii. Tato zařízení by se měla od roku 2027 začít instalovat i na již existující veřejné budovy, u kterých to je technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné. 

Nástup vlny renovací

Členské státy musejí vypracovat strategii s názvem vnitrostátní plán renovace budov, ve kterém navrhnou jak dosáhnou stanovených cílů a jak se vypořádají s překážkami a financováním renovací. Plány musejí řešit i otázku dostupnosti pracovní síly pro renovace. Dále musejí zavést systémy pásů pro renovaci budov, které budou pro majitele fungovat jako vodítko jak dosáhnout renovačních snah. Státy také zřídí kontaktní místa pro majitele domů, malé a malé a střední podniky, ve kterých se jim dostane specializované podpory a pokynů.

Novinkou bude povinnost pre-cablingu pro dobíječky a to jak pro nové, tak i pro nově renovované budovy. K odstranění překážek k dobíjení je nově zakotven princip right-to-plug.

S čím přišla revize

  1. Národní trajektorie:

    • Každý členský stát přijme vlastní vnitrostátní trajektorii ke snížení průměrné spotřeby primární energie obytných budov o 16 % do roku 2030 a 20-22 % do roku 2035.
    • Členské státy mají volnost ve výběru budov a přijatých opatření, ale musí dosáhnout alespoň 55 % snížení u energeticky nejnáročnějších budov.
  2. Nerezidenční budovy:

    • Členské státy musí zlepšit energetickou náročnost energeticky nejnáročnějších nerezidenčních budov prostřednictvím minimálních standardů energetické náročnosti (MEPS).
    • Cílem je renovovat 16 % energeticky nejnáročnějších budov do roku 2030 a 26 % do roku 2033.
  3. Omezení financování:

    • Od roku 2025 nelze financovat kotle na fosilní paliva pomocí evropských fondů.
    • Kotle na fosilní paliva pro vytápění a chlazení budov musí být postupně vyřazeny do roku 2040.
  4. Sociální opatření:

    • Část financování musí směřovat k nejzranitelnějším domácnostem.
    • Musí existovat opatření týkající se nájemců a dopadů renovací na ceny nájmů.
  5. Bezemisní budovy:

    • Novostavby musí odpovídat bezemisnímu standardu od ledna 2028 (veřejné budovy) a od ledna 2030 (ostatní budovy).
    • Renovované budovu budou muset být připraveny na instalaci zařízení na solární energii.
  6. Vlna renovací:

    • Členské státy musí vypracovat vnitrostátní plán renovace budov.
    • Plány musí řešit otázku dostupnosti pracovní síly pro renovace a zahrnovat systémy pásů pro renovaci budov.
  7. Dobíjecí infrastruktura:

    • Nová povinnost pre-cablingu pro dobíječky ve všech nových a renovovaných budovách.
    • Princip „right-to-plug“ pro odstranění překážek k dobíjení.
fact1

Co to znamená pro průmysl

cr

Co to znamená pro ČR

Finální znění směrnice stále není známé. Zatím nebyla nalezena shoda nad minimálními standardy pro stávající budovy (povinné renovace), bezemisní budovy (standard pro novostavby od 2030) nebo otázkou přeškálování průkazů.

Skip to content