Nařízení o sdílení úsilí (ESR)

Pokrývá sektory, které nejsou zahrnuty v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), a stanovuje cíle pro jednotlivé členské státy.

Pokrývá asi 60 % veškeré produkce emisí CO2 v EU

Vedle systému EU ETS jde o druhý hlavní nástroj EU na snižování emisí. Pokrývá menší zdroje emisí ze sektorů jako je silniční doprava, lokální vytápění a chlazení budov, používání hnojiv v zemědělství, zpracování odpadů nebo emise v průmyslu mimo stacionární zdroje zahrnuté v systému EU-ETS. V těchto oblastech neexistuje mechanismus na snižovaní emisí tak jako v EU ETS a snižování emisí je zde na jednotlivých státech. Nařízení o sdílení úsilí (Effort Sharing Regulation, ESR) stanovuje cíle pro jednotlivé členské státy. Dosavadní verze nařízení z roku 2018 stanovovala pro období 2021-2030 cíl snížit emise v těchto oblastech o 29 % oproti stavu z roku 2005 1. Pro Českou republiku to znamenalo snížení o 14 %.

S odsouhlasením programu Zelené dohody pro Evropu bylo nutné tyto cíle navýšit. Stalo se tak zároveň s rozšířením systému EU ETS jak o větší množství průmyslových zdrojů, tak o úplně nová odvětví.
 
  • Novým cílem ESR je v období 2021-2030 snížit emise v zahrnutých sektorech o 40 % oproti stavu z roku 2005. Pro Česko to znamená snížení o 26 %.
Nařízení členským státům stanovuje závazné cíle a roční příděly povolenek, které mohou maximálně využít. Systém nabízí určitou míru flexibility, kdy si státy samy určí, v jakých sektorech a jakými opatřeními chtějí cílů dosáhnout. Zároveň je možné si „ušetřené emise“ vypůjčit z dalších let nebo je naopak uložit pro příští období. Možné je také obchodování s ušetřenými emisemi mezi členskými státy.
 

S čím přišla revize?

  • Revize navyšuje cíle ve snižování emisí mimo sektory EU ETS pro EU jako celek i pro jednotlivé členské státy.
  • Z původních 29 % se má nově v roce 2030 dosáhnout snížení emisí v těchto sektorech o 40 % oproti roku 2005.
  • Každý členský stát má stanoven svůj příspěvek na základě aktualizované metodiky zohledňující jeho HDP na obyvatele a nákladovou efektivitu.
  • Byla aktualizována trajektorie (tzv. uhlíkový rozpočet či roční emisní příděl) pro členské státy v rámci prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/2126. Zatím pro roky 2021-2025. Pro roky 2026-2030 bude trajektorie upravena po přezkumu a vyhodnocení aktuálních dat v roce 2025.
fact1

Co to znamená pro průmysl

Přímý dopad ESR na sektor průmysl je spíše omezený. Nepřímo se nicméně projeví ve zvýšeném tlaku na dekarbonizaci ve všech sektorech včetně dopravy. Bylo jasné, že hlavní zátěž ve snižování emisí nemůžou dlouhodobě nést jen sektory spadající pod EU ETS, ale že se musí zapojit i ostatní odvětví.

Záležet bude na národní implementaci a opatřeních, která státy přijmou nad rámec např. zpoplatnění emisí v sektoru budov a dopravy (ETS II), která se promítnou i do nákladů firem.

cr

Co to znamená pro ČR

Nařízení o sdílení úsilí (ESR) navazuje na dřívější rozhodnutí č. 406/2009/ES (ESD), které řešilo cíle pro rok 2020. Podle něj mohla ČR do roku 2020 dokonce navýšit své emise v zahrnutých sektorech o 9 % oproti stavu z roku 2005.

Od roku 2018 nicméně platí cíle pro rok 2030, podle kterých už ČR musí své emise snižovat, původně to bylo o 14 %, po revizi v roce 2023 jde o 26 %.2



ČR s cílem "sdíleného úsilí" dlouhodobě neměla problém a vyjma dopravy, se jí emise snižovat dařilo. Problém ale nastal v posledních několika letech, kdy se začaly projevovat důsledky kůrovcové kalamity. Dlouhodobě záporná bilance emisí z využití území, změn využití území a lesnictví (LULUCF), kdy tento sektor emise dlouhodobě pohlcoval a pomáhal plnit cíle, začala od roku 2016 dramaticky stoupat a sektor od roku 2018 emise produkuje. Neutěšený stav lesů tak bude mít vliv na plnění tohoto cíle do budoucna a do jeho napravení bude muset ČR vývoj v tomto sektoru kompenzovat opatřeními v sektorech jiných3. Při neplnění hrozí České republice nutnost nakupovat volné emisní příděly od jiných členských států.

Zdroje a poznámky
  1. Poznámka: V originálním textu nařízení je uveden cíl pro EU jako celek snížení o 30 % a dále jsou stanoveny jednotlivé příspěvky pro každý členský stát. Po odchodu Velké Británie z EU zůstaly příspěvky jednotlivých členských států na stejné výši, ale byl upraven celkový cíl pro EU na 29 %[]
  2. https://climate.ec.europa.eu/eu-action/effort-sharing-member-states-emission-targets/effort-sharing-2013-2020-targets-flexibilities-and-results_en[]
  3. Blíže viz: CENIA a MŽP 2021: Vyhodnocení Politiky ochrany klimatu https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2021/11/OEOK_POK_vyhodnoceni_20211101.pdf<>[]
Skip to content