Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR)

V rámci snahy o snižování emisí z dopravy stanovuje cíle pro rozvoj dobíjecí a čerpací infrastruktury pro alternativní paliva.

electric-car-1458836_1920

Bez obav z dojezdu

Evropská komise se pomocí nového nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) snaží řešit problém „slepice nebo vejce“ u nových technologií. Rychlejší rozvoj vozů na alternativní paliva, ať už jde o bateriová elektrická vozidla (BEV), vodík nebo zkapalněný metan, totiž zpomaluje chybějící infrastruktura. Potenciální zájemci o takový vůz tak řeší, zda budou mít kde doplnit palivo či energii. Jenže stavba komerčních plnících stanic nebo dobíjecích stojanů nedává ekonomicky smysl bez dostatečného počtu vozů na alternativní paliva. Například v České republice máme aktuálně pouze 4 veřejné plnící stanice na vodík (v Ostravě, v Praze na Barrandově, Litvínově a v Mstěticích u Prahy). Dobíjecích stanic je zatím přes 2 tisíce.

Podrobnější statistiky poskytuje např. Centrum dopravního výzkumu v rámci projektu Čistá doprava.

Zájem o vozy na alternativní paliva je přitom podporován finančně, ale i různými regulatorními nástroji.

  • Směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility po revizi z roku 2019 stanovuje cíle na podíly nízkoemisních vozů v zadávaných veřejných zakázkách či při sjednávání přepravních výkonů veřejnými zadavateli a objednateli dopravy.
  • Nařízení  2019/631 stanovuje výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla, což v důsledku nutní automobilky svou produkci postupně transformovat k nízkoemisním a bezemisním vozidlům a zvyšuje tak nabídku těchto vozů na trhu.
  • Směrnice (EU) 2022/362 upravuje výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací, které mají nově při výběru mýtného a poplatků zohledňovat emisní kategorii vozidla, resp. jeho ekologičnost.

Nařízení AFIR reaguje na problém chybějící infrastruktury. Ruší Směrnici 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která byla obecného charakteru, a nově stanovuje cíle pro povinný rozvoj této infrastruktury.

Infrastruktura pro silniční dopravu:

  • Dobíjecí stanice pro osobní vozidla podél* silnic sítě TEN-T alespoň každých 60 km s postupným nárůstem příkonu dobíjecích stanic,
  • Dobíjecí stanice pro nákladní vozidla a autobusy podél* silnic hlavní sítě TEN-T každých 60 km (s postupným náběhem i nárůstem výkonu),
  • Vodíkové čerpací stanice podél* silnic sítě TEN-T alespoň každých 200 km,
  • Čerpací stanice na zkapalněný metan (LNG, zkapalněný bioplyn nebo syntetický zkapalněný metan včetně směsí těchto paliv) v dostatečném rozsahu pro využívání těchto vozidel v celé EU.

*Podél sítě TEN-T znamená v případě elektrických dobíjecích stanic, že se nacházejí na síti TEN-T nebo ve vzdálenosti do 3 km od nejbližšího sjezdu ze silnice TEN-T; v případě vodíkových čerpacích stanic, že se nacházejí na síti TEN-T nebo ve vzdálenosti do 10 km od nejbližšího sjezdu ze silnice TEN-T.

Dále AFIR určuje cíle v oblasti zajištění dodávek elektřiny a zkapalněného metanu pro přístavy a dodávek elektřiny pro letiště. Členské státy také musí zohlednit vývoj technologií alternativních paliv a pohonných systémů pro železniční úseky, které nelze z technických důvodů nebo z důvodů nákladové efektivity plně elektrifikovat. Sem patří vodíkové nebo bateriové elektrické vlaky, a případně veškerá potřeba infrastruktury pro doplňování paliva a dobíjení.

Alternativní paliva

Je označení pro paliva nebo zdroje energie, které slouží alespoň zčásti jako náhrada za ropu a mají potenciál přispět k dekarbonizaci odvětví.

Dle nařízení AFIR sem spadají:

a) „alternativní paliva pro vozidla, vlaky, plavidla nebo letadla s nulovými emisemi“:

  • elektřina
  • vodík
  • amoniak

b) „obnovitelná paliva“ (e-fuels) kam patří

  • paliva z biomasy, bioplyn nebo biopaliva
  • syntetická paliva vyrobená za použití energie z obnovitelných zdrojů

c) „přechodná fosilní paliva a neobnovitelná alternativní paliva“ jako

  • zemní plyn (ve formě CNG i LNG)
  • LPG
  • syntetická paliva vyrobená za použití energie z neobnovitelných zdrojů

TEN-T

TEN-T je označení pro transevropské dopravní sítě. Jedná se o páteřní dopravní trasy propojující evropské regiony.

Jejich rozvoj vychází z evropského nařízení č. 1315/2013 a pro silniční dopravu vypadá takto:


Zdroj: https://www.mdcr.cz/Dokumenty/Strategie/Transevropske-dopravni-site-(TEN-T)

fact1

Co to znamená pro průmysl

Pro automobilový průmysl je dostatečná infrastruktura dobíjecích a čerpacích stanic zásadní pro umožnění přechodu na nízkoemisní či bezemisní dopravu. Bez dostatečně robustní sítě stanic nebudou uživatelé ochotni přejít k alternativním palivům a tím pádem by automobilky nebyly schopny plnit své flotilové cíle CO2.

Pro distributory těchto paliv a energie to znamená významnou příležitost podílet se na transformaci dopravy. Zároveň je ale nutné dostatečně rychle zajistit potřebnou síť stanic, což je z řady důvodů obtížné (administrativa, povolovací procesy, kapacity sítí, nutné budování napojení, zajištění vůbec zdroje paliv apod.).

Pro výrobce paliv a energie to pak znamená jasný signál k tomu, že o tato paliva bude do budoucna zájem, což by mělo stimulovat potřebné investice. Zároveň si však síť dobíjecích stanic a budoucí spotřeba elektřiny vyžádá velmi výrazné investice do přenosové, ale zejména distribuční soustavy tak, aby tyto sítě byly schopny přechod na nízkoemisní mobilitu ustát.

cr

Co to znamená pro ČR

Kromě dlouholeté tradice automobilový průmysl představuje téměř 10 % HDP České republiky, 20 % našeho exportu a téměř 700 tisíc zaměstnanců pracujících v automotive a navazujících odvětvích. Transformace automobilového průmyslu je tak pro ČR naprosto zásadní.

Zároveň alespoň ze začátku je nutné zajistit dostatečně robustní síť čerpacích a dobíjecích stanic, tedy jejich vznik i finančně výrazně podporovat.

Bez této sítě stanic ale není možné přechod uskutečnit a nešlo by využít ani příležitostí, kdy v ČR mohou vznikat nové investice v rámci bateriového řetězce, výroby čipů apod.

Kromě výrazné transformace automobilového průmyslu se jedná také o transformaci energetického sektoru a zejména distribučních sítí elektrické energie.

Skip to content