Nařízení o ekodesignu

Již od 90. let řeší EU energetickou náročnost různých spotřebičů a jejich značení energetickým štítkem. Ekodesign do nedávna řešil hlavně spotřebu energie, nyní se s revizí rozšiřuje s cílem postihnout více aspektů udržitelnosti.

energy-efficiency-5974213_1280

Požadavky na výrobky vstupující na evropský trh

Směrnice 2009/125/ES o ekodesignu upravila pravidla a požadavky, které musí výrobky splnit, aby mohly být uvedeny na evropský trh. V roce 2009 řešila hlavně spotřebu energie – typicky u domácích spotřebičů jako jsou ledničky, pračky, myčky, ale i klimatizace, kotle a svítidla((Pěkný přehled s odkazy na prováděcí legislativu poskytuje např. MPO na stránce <https://www.mpo.cz/cz/energetika/energeticka-ucinnost/ekodesign-a-energeticke-stitkovani-vyrobku/ekodesign-vyrobku-spojenych-se-spotrebou-energie–222025/>)).

Obecně byl dopad této a navazujících regulací spojených s energetickou náročností různých spotřebičů hodnocen pozitivně v globálním měřítku – výrobcům i mimo EU, kteří chtěli na evropský trh dodávat zboží, se jednoduše nevyplatilo vyrábět různé výrobky pro různé trhy. Dopad evropské regulace byl tedy do jisté míry globální – ke zlepšení energetické náročnosti spotřebičů došlo nepřímo i jinde ve světě.

Nyní Komise přišla s rozšířením a požadavky na širší udržitelnost než pouze energetickou náročnost.

Co navrhuje nařízení?

Návrh nového nařízení o Ecodesignu pro udržitlené produkty (Ecodesign for Sustainable Products Regulation (ESPR)) přináší nové požadavky, jako je trvanlivost, opětovná použitelnost, opravitelnost výrobkůpožadavky na recyklovaný obsah, repasování a recyklaci, jakož i požadavky na uhlíkovou a environmentální stopu a požadavky na informace, včetně digitálního pasu výrobku.

V prosinci 2023 došlo k politické dohodě zákonodárců EU nad novým zněním. Legislativci si od této dohody slibují zajištění rovných podmínek pro udržitelné výrobky na evropském trhu a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, a to i na celosvětové úrovni.

Ekodesign jako koncept pro budoucí směřování firem přinese několik změn a výzev, kterým budou muset podniky čelit. Jedna z výzev je potřeba investice nemalých prostředků do výzkumu a vývoje nových ekologičtějších a energeticky úspornějších produktů. To může vyžadovat například zhodnocení a změnu výrobních postupů, surovin a technologií.

Dotkne se to mnoha firem a produktů, jelikož jde o legislativu s širokým záběrem dopadů. Patří sem například problematika digitálního pasu produktu, kritéria udržitelnosti, podíl recyklátů, uhlíková stopa, opravitelnost, atd.

Oblast působnosti:

  • trvanlivost a spolehlivost výrobku,
  • opětovná použitelnost,
  • možnost modernizace/opravitelnost/údržba a renovace,
  • látky vzbuzující obavy,
  • energetická účinnost a účinnost zdrojů,
  • recyklovaný obsah,
  • opětovná výroba/recyklace výrobku,
  • uhlíková a ekologická stopa,
  • očekávaný vznik odpadních materiálů.

Nařízení se vztahuje na veškeré fyzické zboží, včetně součástí a meziproduktů, s výjimkou potravin, krmiv, léčivých a veterinárních přípravků, živých rostlin, zvířat a mikroorganismů, produktů lidského původu a produktů rostlin/zvířat souvisejících s jejich budoucí reprodukcí.

fact1

Co to znamená pro průmysl a dopravce

Pro průmyslové firmy to může znamenat příležitost k vytvoření fungujícího trhu EU s druhotnými surovinami a oběhovými výrobky.

Výzvu bude představovat vyvinutí digitálního pasu výrobku (DPP), který bude poskytovat všem účastníkům dodavatelského řetězce jakož i spotřebitelům a orgánům dozoru nad trhem informace důležité pro zajištění udržitelnosti výrobku. DPP musí být spolehlivý, efektivní a relevantní pro každého činitele na trhu a jejich potřeby. Sesbírané hodnoty musí mít přidanou hodnotu pro výrobce, dodavatele, dozorové orgány, spotřebitele. Zadavatel hodnot musí nést odpovědnost za jejich správnost.

Z hlediska zajištění recyklovatelnosti výrobků výrobci musí být motivováni nepoužívat řešení, která budoucí recyklaci komplikují, a měli by vycházet z budoucích inovačních řešení zpracování odpadu.

Firmy budou muset splnit požadavky na informace o látkách vzbuzující obavy – informace týkající se konkrétní skupiny výrobků budou stanoveny v příslušných aktech v přenesené pravomoci. Splnění tohoto požadavku do značné míry závisí na kombinované schopnosti dovozců a výrobců mimo EU spolupracovat.

Průmysl se bude moci zapojit do procesu tvorby politiky a to i prostřednictvím fóra o ekodesignu a příslušných konzultací a zahájit dialog s hlavními obchodními partnery EU.

Nařízení ESPR navrhuje povinnost zveřejňovat počet neprodaných výrobků vyřazených za rok, tato povinnost by se neměla týkat malých podniků a u středních podniků by byla poskytnuta čtyřletá přechodná lhůta. Nařízení bude platit zatím u textilu a obuvi, kde zároveň zakazuje ničení neprodaného zboží.

cr

Co to znamená pro ČR

Skip to content