Odpady, cirkulární ekonomika

Snaha o maximální efektivitu vede k minimalizaci produkce odpadu. Přesto v řadě případů nelze tvorbě odpadu zabránit. Je důležité mít vyřešené odpadové hospodářství.

Odpad jako důležitý zdroj surovin

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne, a pokud už vznikne, pak má být zdrojem. Toto je zlatý klíč k udržitelnosti a cirkulární ekonomice. Cirkulární ekonomika tvoří páteř celého průmyslu, kdy podnik vezme surovinu, kterou navrhne tak, aby šla po ukončení životnosti opětovně použít nebo zrecyklovat a znovu využít jako druhotná surovinu pro výrobu.

U řady surovin jsme jako EU závislí na jejich dovozu ze třetích zemí, což se pojí s rizikem narušení dodávek a významných dopadů do fungování nejen zasažených odvětví, ale přeneseně i celého hospodářství. Takové suroviny často nesou označení kritické nebo strategické a v březnu 2023 k nim Evropská komise zveřejnila návrh nařízení CRMA. Jednou ze strategií, jak omezit riziko své závislosti na těchto surovinách je jimi neplýtvat. Moderní řečí se bavíme o oběhovém hospodářství.

Oběhové hospodářství představuje snahu o prodloužení životního cyklu produktů a minimalizaci tvorby odpadu. Jde o způsob výroby a spotřeby se zaměřením na to, aby výrobek mohl být znovu použit, opraven či repasován a pokud to již není možné, aby byly v rámci recyklace využity alespoň jeho komponenty či suroviny, které mohou mít hodnotu pro ekonomiku.

Evropská unie stanovila 22 ambiciózních cílů pro recyklaci, kde například do roku 2035 bude potřeba zrecyklovat 65 % veškerého komunálního odpadu. Dle údajů MŽP Česká republika v roce 2021 vyprodukovala 39,9 mil. tun všech odpadů. 1,6 mil. tun byly nebezpečné odpady a 38,3 mil. tun byly ostatní odpady. 87 % z celkového množství bylo využito: 84 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládkách skončilo 10 % všech odpadů1.

Z komunálních odpadů bylo využito 50 %, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 % komunálních odpadů. Máme tedy například oproti Německu, které už jich nyní využívá přes 65 %, co dohánět.

Pokud máme plnit tyto cíle je potřeba vytvářet podmínky pro rozvoj recyklačních kapacit v ČR, podporovat propojování subjektů a výzkumné projekty či zvyšovat osvětu o možnostech, přínosech či slabých místech, na které může stát reagovat vytvářením podpůrných podmínek. V prosinci 2021 proto vláda schválila Strategický rámec Cirkulární Česko 2040.

Předcházení vzniku odpadu jako priorita

Oběhové hospodářství souvisí s hierarchií nakládání s odpady. Prioritou je samotné předcházení vzniku odpadu, tzn. hospodárné využívání surovin. O to se snaží každá ekonomicky uvažující firma. Nelze-li vzniku odpadu předejít, má následovat příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití, včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění.

Stát nesmí potlačovat využití odpadů a omezovat tak rozvoj cirkulární ekonomiky tím, že v některých případech nutí zvlášť nakládat s danou surovinou jako s odpadem, byť je jasné, že se nejedná o odpad, nýbrž o výrobek nebo jeho součást. Firmy v některých případech musí složitě řešit například logistiku, která je jiná, když jde o převoz odpadu oproti převozu výrobku.

Efekt „NIMBY“

Důležité projekty infrastruktury, těžby a zpracování surovin či jejich likvidace často doprovází negativní postoj dotčené veřejnosti. Běžně hovoříme o tzv. efektu NIMBY, což je akronym anglického věty „Not In My BackYard“ – ne na mém dvorku.

NIMBY charakterizuje postoj, kdy si veřejnost, v jejímž sousedství se takový projekt připravuje, sice uvědomuje obecné výhody, které pro ně i společnost tento projekt přináší, ale převáží jejich vlastní zájem, že ve své blízkosti, ho nechtějí.

Opětovné použití a recyklace produktů má za cíl zpomalit využívání omezených přírodních zdrojů. To znamená menší narušení krajiny ať již na samotném počátku při těžbě tak i na konci životnosti při likvidaci.

Například i základního stavebního kamene nebo písku je v Česku omezené množství a do budoucna reálně hrozí jejich nedostatek v konkrétních regionech. Nové kamenolomy, štěrkovny ani pískovny se totiž prakticky neotevírají. I zde může být částečným řešením recyklace – do některých typů betonu je možné použít místo nového kameniva recyklované kamenivo ze stavební sutě z demolic. Širšímu využití ale v mnoha případech brání stavební předpisy a normy, které s využitím recyklátů zatím nepočítají.

Aby mohl být nějaký materiál znovu využit, je často potřeba, aby nebyl nijak znečištěn nebo aby mohl být snadno vyseparován. Lze si to představit jako třídění odpadu v domácnosti  jen ve větším měřítku.

Na omezení produkce odpadu a opětovné využívání materiálů míří i řada evropské legislativy. Omezuje se například používání jednorázových plastů, některé typy výrobků budou muset být opravitelné nebo mít dostupné náhradní díly a řeší se i obalové materiály

Na úrovni EU je cirkulární ekonomika vymezena následujícím legislativním rámcem:

  • Směrnicí 2008/98ES o odpadech – Návrh revize směrnice v oblasti potravinových a textilních odpadů – zveřejněna 5. července 2023.
  • Směrnicí 1991/31/ES o skládkách odpadů – revize 2018 – omezení skládkování komunálních odpadů – max. 10% v roce 2035.
  • Směrnicí 94/62/ES o obalech – návrh nařízení o obalech – aktuálně projednáván – přináší zcela nové povinnosti, nové cíle a aspekty oproti dosavadní směrnici.
  • Směrnicí 2019/904 o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (SUP)
    • Zákaz vybraných jednorázových plastových výrobků.
    • Povinný obsah recyklátu ve vybraných plastových výrobcích.
  • Návrhem nařízení o o požadavcích na cirkularitu v designu vozidel a o nakládání s vozidly s ukončenou životností (ELV), o změně nařízení (EU) 2018/858 a 2019/1020 a o zrušení směrnic 2000/53/EC a 2005/64/EC.

PŘIDEJTE VÁŠ PROJEKT

Máte vlastní projekt v této oblasti nebo příklad dobré praxe, který stojí za zveřejnění? Dejte nám vědět.





Přidat váš projekt

Kde můžeme začít

Zdroje a poznámky
  1. https://www.mzp.cz/cz/odpady_podrubrika[]
Skip to content