Odpady – odstraněno

Snaha o maximální efektivitu vede k minimalizaci produkce odpadu. Přesto v řadě případů nelze tvorbě odpadu zabránit. Je důležité mít vyřešené odpadové hospodářství.

Odpad jako důležitý zdroj surovin

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne, a pokud už vznikne, pak má být zdrojem. Toto je zlatý klíč k udržitelnosti a cirkulární ekonomice. Cirkulární ekonomika tvoří páteř celého průmyslu, kdy podnik vezme surovinu, kterou navrhne tak, aby šla po ukončení životnosti opětovně použít nebo zrecyklovat a znovu využít jako druhotná surovinu pro výrobu.

U řady surovin jsme jako EU závislí na jejich dovozu ze třetích zemí, což se pojí s rizikem narušení dodávek a významných dopadů do fungování nejen zasažených odvětví, ale přeneseně i celého hospodářství. Takové suroviny často nesou označení kritické nebo strategické a v březnu 2023 k nim Evropská komise zveřejnila návrh nařízení CRMA. Jednou ze strategií, jak omezit riziko své závislosti na těchto surovinách je jimi neplýtvat. Moderní řečí se bavíme o oběhovém hospodářství.

Oběhové hospodářství představuje snahu o prodloužení životního cyklu produktů a minimalizaci tvorby odpadu. Jde o způsob výroby a spotřeby se zaměřením na to, aby výrobek mohl být znovu použit, opraven či repasován a pokud to již není možné, aby byly v rámci recyklace využity alespoň jeho komponenty či suroviny, které mohou mít hodnotu pro ekonomiku.

Evropská unie stanovila 22 ambiciózních cílů pro recyklaci, kde například do roku 2035 bude potřeba materiálově recyklovat nebo kompostovat 65 % veškerého komunálního odpadu. Pokud máme plnit tyto cíle je potřeba vytvářet podmínky pro rozvoj recyklačních kapacit v ČR, podporovat propojování subjektů a výzkumné projekty či zvyšovat osvětu o možnostech, přínosech či slabých místech, na které může stát reagovat vytvářením podpůrných podmínek. V prosinci 2021 proto vláda schválila Strategický rámec Cirkulární Česko 2040.

Odpady v Česku pohledem čísel

Dle údajů ČSÚ Česká republika v roce 2022 vyprodukovala 39,2 mil. tun všech odpadů, tedy asi 3,6 tuny na obyvatele. Přibližně 60 % tvoří stavební a demoliční odpady, dalších asi 14 % odpadu tvoří odpad komunální. Mezi zbylými „odpady“ jsou materiály a suroviny, které lze bez větších úprav dále využít – papír, kovový šrot, skleněné střepy nebo organický odpad ke kompostování či tvorbě bioplynu. Asi 4 % pak tvoří nebezpečné odpady, které vyžadují speciální nakládání. Část odpadu se potom z Česka vyveze – nejčastěji kovový odpad1.

87 % z celkového množství odpadu ke zpracování a likvidaci je v ČR využito. 83 % materiálově (51 % recyklováno, 28 % formou zásypů a obsypů ve stavebnictví, 3 % kompostováním) a 4 % energeticky. Na skládkách skončilo 13 % všech odpadů.

Z komunálních odpadů bylo materiálově dále využito 39 % (26 % recyklováno a 13 % formou kompostování), 15 % bylo využito energeticky a na skládkách skončilo 46 % komunálních odpadů. Evropské cíle přitom chtějí, aby do roku 2030 bylo skládkování využitelných odpadů ukončeno a materiálově využito bylo alespoň 60 %. 

Pokud jde o emise, je sektor odpadů s 5,7 Mt CO2eq. odpovědný za asi 5 % českých emisí. Přes 90 % emisí zde tvoří emise metanu (CH4), který vzniká v rámci procesů biologického rozkladu organických součástí odpadu – ať již na skládkách nebo při zpracování odpadních vod. Spalování odpadu je z hlediska emisí skleníkových plynů spíše nevýznamné.

Emise v tomto sektoru dlouhodobě rostou a to hlavně v důsledku neustále rostoucího množství odpadů. Druhý sektor, kde se Česku nedaří emise snižovat je doprava.

Předcházení vzniku odpadu jako priorita

Oběhové hospodářství souvisí s hierarchií nakládání s odpady. Prioritou je samotné předcházení vzniku odpadu, tzn. hospodárné využívání surovin. O to se snaží každá ekonomicky uvažující firma. Nelze-li vzniku odpadu předejít, má následovat příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití, včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění.

Stát nesmí potlačovat využití odpadů a omezovat tak rozvoj cirkulární ekonomiky tím, že v některých případech nutí zvlášť nakládat s danou surovinou jako s odpadem, byť je jasné, že se nejedná o odpad, nýbrž o výrobek nebo jeho součást. Firmy v některých případech musí složitě řešit například logistiku, která je jiná, když jde o převoz odpadu oproti převozu výrobku.

Více cirkularity, méně primárních surovin

Opětovné použití a recyklace produktů má za cíl zpomalit využívání omezených přírodních zdrojů (primárních surovin((Jde o přírodní materiály, které nejsou produktem lidské činnosti. Jejich zásoby lze považovat za omezené. Typicky: ropa, uhlí, kovové rudy, písky, kaolin, cihlářská hlína, dřevo, aj.))). To znamená menší narušení krajiny ať již na samotném počátku při těžbě tak i na konci životnosti při likvidaci.

Například i základního stavebního kamene nebo písku je v Česku omezené množství a do budoucna reálně hrozí jejich nedostatek v konkrétních regionech. Nové kamenolomy, štěrkovny ani pískovny se totiž prakticky neotevírají. I zde může být částečným řešením recyklace – do některých typů betonu je možné použít místo nového kameniva recyklované kamenivo ze stavební sutě z demolic. Širšímu využití ale v mnoha případech brání stavební předpisy a normy, které s využitím recyklátů zatím nepočítají.

Aby mohl být nějaký materiál znovu využit, je často potřeba, aby nebyl nijak znečištěn nebo aby mohl být snadno vyseparován. Lze si to představit jako třídění odpadu v domácnosti  jen ve větším měřítku.

Na omezení produkce odpadu a opětovné využívání materiálů míří i řada evropské legislativy. Omezuje se například používání jednorázových plastů, některé typy výrobků budou muset být opravitelné nebo mít dostupné náhradní díly a řeší se i obalové materiály

Efekt „NIMBY“

Důležité projekty infrastruktury, těžby a zpracování surovin či jejich likvidace často doprovází negativní postoj dotčené veřejnosti. Běžně hovoříme o tzv. efektu NIMBY, což je akronym anglického věty „Not In My BackYard“ – ne na mém dvorku.

NIMBY charakterizuje postoj, kdy si veřejnost, v jejímž sousedství se takový projekt připravuje, sice uvědomuje obecné výhody, které pro ně i společnost tento projekt přináší, ale převáží jejich vlastní zájem, že ve své blízkosti, ho nechtějí.

Připravovaná česká Politika ochrany klimatu (2024) přináší vizi transformace odpadového hospodářství:

  1. Ukončení skládkování komunálního odpadu – do roku 2030 přestat skládkovat recyklovatelný, biologicky rozložitelný nebo energeticky využitelný komunální odpad a to jednak díky cenovým signálům (poplatky za uložení odpadu) a jednak navýšením kapacit – recyklačních, separačních, zařízení pro energetické využití odpadu, bioplynových stanic atp.
  2. Efektivní nakládání s odpadními vodami –  včetně zachycení a využití vyprodukovaného bioplynu (metanu) pro výrobu tepla a elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Zároveň využít potenciálu pro rozvoj tepelných čerpadel (využívat teplo z odpadních vod).
  3. Modernizace bioplynových stanic – tak, aby byl omezen únik bioplynu a bylo umožněno jeho maximální využití. 

  4. Uplatňovat principy cirkulární ekonomiky – obecně a ideálně již na začátku životního cyklu produktů

Oběhové hospodářství a udržitelnost ve firmách

To je dobře využitelné i pro firmy, kde je třeba pro fungování principů cirkulární ekonomiky několika zásad:

  • Firmy by měly své výrobky navrhovat tak, aby byly trvanlivé a dobře recyklovatelné a tím se bude minimalizovat použití jednorázových nebo obtížně recyklovatelných materiálů.
  • Při výrobě by se měla používat co největší míra recyklovaných materiálů a čímž se minimalizuje poptávka pro primárních surovinách. Veškeré vzniklé odpady by měly být znovu zpracovány a použity jako surovina nebo energie pro další výrobu.
  • Místo nahrazování vadných výrobků novými by se měly podporovat opravy a znovupoužití. Tím se prodlouží životnost výrobků a sníží se nutnost nové výroby.
  • Provádět osvětu o výhodách a důležitosti cirkulární ekonomiky. Spotřebitelé by měli být motivováni k nakupování udržitelných výrobků a k většímu zapojení do recyklačních a sdíleních iniciativ.
  • Podporovat investování do výzkumu a vývoje v oblasti udržitelných technologií.
 
Zároveň je třeba mít na paměti tzv. Greenwashing, protože se zavádí pravidla pro „zelená tvrzení.

PŘIDEJTE VÁŠ PROJEKT

Máte vlastní projekt v této oblasti nebo příklad dobré praxe, který stojí za zveřejnění? Dejte nám vědět.





Přidat váš projekt

Kde můžeme začít

  1. https://www.czso.cz/csu/czso/cesko-v-roce-2022-vyprodukovalo-39-mil-tun-odpadu []
Skip to content