Dekarbonizace energetiky (draft)

Klíčovými dokumenty pro dekarbonizaci sektoru energetiky jsou Státní energetická koncepce a Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Ty v Česku předpokládají postupný rozvoj obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky jako nízkoemisních zdrojů energie a to převážně v elektroenergetice. Předpokládají taktéž elektrifikaci řady procesů v průmyslu ale i dopravě, což povede ke zvýšení spotřeby elektřiny.

foto Větrná elektrárna 2

Posláním Státní energetické koncepce je zajistit spolehlivou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR za konkurenceschopné a sociálně přijatelné ceny, a současně také zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek státu a přežití obyvatel. Vrcholovými strategickými cíli proto jsou:

  • Bezpečnost dodávek energie
  • Konkurenceschopnost a sociální přijatelnost
  • Udržitelnost nakládání s energií

Toto tzv. energetické trilema je v SEK doplněno pěti prioritami, které zároveň odpovídají evropským pilířům pro oblast energetiky vymezeným pod hlavičkou Energetické unie. Jsou jimi:

  1. energetická bezpečnost
  2. dekarbonizace energetického mixu;
  3. energetická účinnost;
  4. mezinárodní spolupráce, vnitřní trh a infrastruktura a
  5. vzdělávání a výzkum, vývoj a inovace.

Energetické trilema

Jedná se o často používaný koncept, který zjednodušeně ukazuje, že energetika balancuje mezi třemi cíli.

  1. Bezpečnost – dodávky energie musí být stabilní a nepřerušované pro pokrytí základních potřeb ekonomiky.
  2. Dostupnost – dodávky energie musí být za přijatelné ceny pro domácnosti i průmysl.
  3. Udržitelnost – výroba i spotřeba energie by měla mít co nejmenší negativní dopady na životní prostředí.

V ideálním světě by šlo dosáhnout všech cílů zároveň. V realitě do hry vstupuje množství faktorů a rovnováha se v čase mění v závislosti na okolnostech. V posledních letech rostl význam udržitelnosti, ale například ruský útok na Ukrajinu opět ukázal důležitost bezpečnosti dodávek a jejich (ne)dostatek měl dopad na cenu.

Cílové koridory vývoje energetického mixu ČR

Naplňování priorit Státní energetické koncepce (SEK) bude záviset na reálném vývoji společnosti a ekonomiky, do kterého se propíšou evropské politiky ale i geopolitický vývoj. Jedním ze základních ukazatelů naplnění strategických cílů jsou koridory pro složení diverzifikovaného mixu primárních energetických zdrojů.

Státní energetická koncepce sleduje vývoj složek energetického mixu v daném roce jako jejich minimální hodnotu, maximální hodnotu a hodnotu, která vychází z modelování pro Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NEKP).

Trajektorii vývoje do roku 2030 určuje zejména Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Poté významně narůstají nejistoty, proto SEK pracuje s koridory.

V oblasti primárních energetických zdrojů se očekává postupný pokles spotřeby z úrovně přibližně 1 800 PJ a to zejména v důsledku zvýšení energetické efektivity, změny struktury zdrojů, ale také zvýšení dovozu energetických nosičů.

SEK očekává, že bude docházet k postupnému snižování podílu uhlí z dnešní úrovně přibližně 30 %, a to hlavně v důsledku očekávaného útlumu využití uhlí při výrobě elektřiny a tepla. Podíl v období 2040-2050 pak odpovídá již pouze tzv. neenergetickému využití.

Mírně klesat bude i využití ropy a ropných produktů (aktuálně odpovídající cca 22 %) a to zejména v oblasti dopravy, kde se očekává postupné nahrazení jinými palivy nízkoemisního charakteru.

Snižovat se má i podíl zemního plynu. Aktuálně se na primárních zdrojích podílí přibližně 18 %, což je dáno zejména rolí plynu v individuálním vytápění ale i jeho využitím v průmyslu. V tomto ohledu se předpokládá pokles podílu zemního plynu zejména v důsledku jeho náhrady jinými nízkoemisními palivy.

V oblasti obnovitelných zdrojů energie se očekává, že bude docházet k jejich rozvoji souvisejícímu hlavně s pokračujícím důrazem na využití nízkoemisních zdrojů energie. Rozvoj obnovitelných zdrojů bude probíhat velmi pravděpodobně zejména v sektoru elektroenergetiky, ale bude k němu docházet i v sektoru dopravy a sektoru vytápění a chlazení. Cílem je zvýšení podílu z aktuální úrovně cca 13 % na úroveň 21 % v roce 2030 a dále na úroveň 24 až 27 % v roce 2040, respektive 36 až 44 % v roce 2050.

Strategickým plánem ČR je potom nejen udržet, ale zvýšit využití jaderné energetiky, a to i při zohlednění postupného ukončení provozu stávajících jaderných bloků. Jaderná energetika bude hrát primárně roli při výrobě elektřiny, ale bude mít potenciálně roli také například ve výrobě tepla, nebo vodíku. Podíl jaderných zdrojů energie by tedy měl, i s ohledem na rozvoj malých modulárních a pokročilých reaktorů, vzrůst ze stávajících cca 18 % na úroveň 32 až 42 %.

PŘIDEJTE VÁŠ PROJEKT

Máte vlastní projekt v této oblasti nebo příklad dobré praxe, který stojí za zveřejnění? Dejte nám vědět.





Přidat váš projekt

Dekarbonizace v odvětvích

Skip to content