Dekarbonizace dopravy

Sektor dopravy je výrazně závislý na spalování fosilních paliv. Dekarbonizace odvětví bude znamenat masivní přechod na alternativní pohony a paliva ale i modální změny v dopravě.

Doprava je zodpovědná za asi čtvrtinu spotřeby energie v Česku

V roce 2021 sektor dopravy v ČR spotřeboval asi 290 PJ energie. Naprostá většina této energie měla původ ve fosilních palivech, konkrétně v ropě a jejích produktech jako je motorová nafta a benzín. I proto je sektor dopravy výrazným producentem emisí v České republice. Podíl dopravy na emisích ČR (nyní asi 16 %) bude navíc v relativních číslech postupně růst s tím, jak se bude dekarbonizovat energetický a teplárenský sektor. Odklon od uhlí se totiž předpokládá dříve než odklon od ropy.

Cílem moderní společnosti, evropské i české legislativy a také opatření řady firem je i v odvětví dopravy snížit celkovou spotřebu energie a bojovat se změnou klimatu pomocí snížení emisí skleníkových plynů. Česká republika v rámci boje s klimatickou změnou přijala cíl Zelené dohody snížit do roku 2050 emise z dopravy o 90 % v EU.

Emise sektoru se na celkových emisích EU podílí z více než čtvrtiny a dlouhodobě spíše rostou s tím, jak roste celková spotřeba energie v tomto sektoru. Může za to především rostoucí množství individuální automobilové dopravy, nákladní dopravy, ale i letecké dopravy. Tento efekt aktivity převažuje nad efektem úspor a zvyšování účinnosti. Z dlouhodobého hlediska totiž emisní náročnost dopravy klesá – tzn. jedna přepravená osoba nebo jednotka nákladu znamená méně emisí než dříve.

Přes 95 % spotřeby energie v dopravě v ČR je tvořeno silniční dopravou. Dekarbonizace sektoru proto míří několika směry:

  • nahrazení klasických spalovacích motorů v osobních automobilech, autobusech a nákladních automobilech (např. elektromotory, vodíkové pohony),
  • používání alternativních paliv pro spalovací motory (např. biopaliva, syntetická paliva),
  • modální změna dopravy (např.: přesun nákladu na železnici, vyšší podíl hromadné přepravy osob),
  • další zefektivnění přepravy a zkrácení logistických a dodavatelských řetězců.

Za tímto účelem vznikají regulační i motivační nástroje, které mají s transformací pomoci a urychlit ji. Postupně je budována infrastruktura pro alternativní paliva, automobilky musí ve své flotile plnit emisní normy v kategorii osobních i nákladních vozidel, je podporován nákup vozů na alternativní pohony, zvýhodňován jejich provoz (např. parkování ve městech, silniční daň), chystá se se zpoplatnění emisí v dopravě (ETS 2) a obecně je podporováno větší využití kombinované nákladní dopravy, hromadná doprava nebo např. budování pěší a cyklistické infrastruktury ve městech.

Transformace sektoru dopravy bude i tak během na dlouhou trať. Na rozdíl od energetiky, kde je spalování fosilních paliv mnohem více centralizováno v elektrárnách a teplárnách, se zde s hromadnou náhradou ropy jako vstupní suroviny v rafinériích počítat spíše nedá. Naopak se počítá s pomalou obměnou na konci řetězce – u jednotlivých vozidel. Zásadní roli bude v individuální automobilové dopravě hrát elektromobilita, což bude znamenat výraznou změnu v energetickém mixu dopravy a výrazný nárůst spotřeby elektřiny, kterou bude potřeba někde vyrobit.

V ČR je nízkoemisní mobilita na silnici stále ještě v začátcích, oproti EU je vidět cca 4leté zpoždění v náběhu vozidel s alternativními pohony. To je jednak dáno relativně nízkou podporou nízkoemisní mobility ze strany státu oproti zahraničí, jelikož v ČR na rozdíl od sousedních států nikdy nebylo přímo podpořeno pořizování nízkoemisních vozidel běžnými občany. Dále je to způsobeno relativně nižší kupní silou a v minulosti také nižší dostupností infrastruktury alternativních paliv, což se ale v poslední době mění. Koncepčně řeší transformaci dopravy Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem dopravy v rámci Národního akčního plánu čisté mobility, který je pravidelně vyhodnocován.

Modální změna dopravy

Dalším nástrojem jak snižovat emise z dopravy je převedení např. nákladní dopravy na železnici či větší využití MHD. Zvláště kolejová doprava je vysoce efektivní – pokrývá 20 % přepravních výkonů a přitom je zodpovědná jen za asi 2 % spotřeby.

Bohužel zde se výrazně projevují úzká hrdla železniční infrastruktury. Zatímco u dálnic se výrazně zvyšuje tempo dokončovaných úseků a v příštím roce by mělo být otevřeno přes 100 km nových dálnic, nových železničních úseků je velmi málo. Příprava nových železničních staveb má za silniční infrastrukturou totiž výrazné zpoždění, což znamená, že s ohledem na dlouhé povolovací procesy se většího počtu nových úseků železnic využitelných pro nákladní dopravu ještě delší dobu nedočkáme. Pro nákladní železniční dopravce je nyní obtížné na nejvytíženějších úsecích železnice vůbec získat volný časový slot. Což snižuje atraktivitu železniční přepravy zboží.

Této situaci odpovídají statistiky nákladní přepravy. Od roku 2019 železniční přeprava v tunokilometrech díky plné kapacitě železniční dopravní sítě stagnovala. Ta silniční vzrostla téměř o 70 %, což bylo způsobeno dvěma fenomény. Prvním byl výrazný nárůst mezinárodní silniční dopravy, kdy v důsledku omezené kapacity železnice nárůst přepravy i do zahraničí vykrývá silniční přeprava. Druhým pak je v poslední době, a zejména od pandemie, rostoucí poptávka po objednávkových službách a přepravě zboží k zákazníkovi na velmi krátké vzdálenosti (poslední míle).

Větší podporu kombinované nákladní dopravy a celkové zefektivnění nákladní dopravy jako takové má za cíl evropský balíček Ekologizace nákladní dopravy.

I v přepravě osob dominuje silniční doprava s jasnou převahou individuální automobilové dopravy. Veřejná hromadná doprava se stále nevzpamatovala z výrazného poklesu způsobeného pandemií, což je nevíce vidět na statistikách MHD, které nejsou ani na polovině předpandemických hodnot. Předpandemické hodnoty využívání hromadné dopravy z roku 2019 řadily Česko na přední příčky v celé EU.

I z těchto důvodů se stále více evropské iniciativy soustředí na železniční a hromadnou dopravu s cílem zajištění plynulé, efektivní a bezpečné přepravy zboží a osob, a to i pomocí integrovaných dopravních sítí, podpory multimodální dopravy, zvyšování interoperability či podpory bezmotorové dopravy.

Dekarbonizace dopravy má však také ještě jiný cíl – a to snížení spotřeby energie (paliv), kterou je nutné dovážet ze třetích zemí. Důvodů je několik. Jednak posílení soběstačnosti a bezpečnosti EU v této strategické oblasti, kdy v době deglobalizace, protekcionismu či poškozených dodavatelských řetězců např. v důsledku ochromení světového obchodu, jednoduše nelze spoléhat na to, že s těmito surovinami bude fungovat volný trh. Stále zásadnější je nicméně otázka politická, tj. (ne)podpora konkrétních zemí a jejich režimů díky obchodování s těmito státy. Jelikož jsou nakupované objemy fosilních paliv značné, značné jsou i prostředky za ně hrazené. V neposlední řadě by dekarbonizace dopravy měla zároveň napomoci vyřešit prostý fakt, že zásob fosilních paliv je pouze omezené množství a jednoho dne jejich náhradu budeme jako lidstvo muset najít tak jako tak.

Související legislativa

Čistá mobilita

Elektromobilní platforma
www.eplatforma.cz

Cílem je podpora rozvoje elektromobility a nabíjecí infrastruktury v České republice. Platforma pro diskusi a návrh řešení v oblasti elektromobility, jako je dostupnost elektromobilů pro širokou veřejnost i firmy, snadné a dostupné dobíjení, vytvoření podmínek pro výrobu, provoz a užívání elektromobilů a pokrok v oblasti vzdělávání, inovací, vědy a výzkumu.


Plynová platforma
www.plynovamobilita.cz

Český plynárenský svaz
Platforma podporující využívání (bio)LNG, (bio)CNG a vodík v dopravě.

Statistiky čisté mobility

Centrum dopravního výzkumu
www.cistadoprava.cz

Ambicí webu je poskytnout široké veřejnosti aktuální informace z oblasti čisté dopravy – data k vozidlovému parku, dobíjecí a plnící infrastruktuře jak v Česku, tak i v zemích Evropské unie. V anketách jsou zjišťovány postoje veřejnosti k aktuálním tématům, k dispozici je mj. palivová kalkulačka, pro odbornou veřejnost je pak určena sekce projekty a také specializované mapy k dobíjecí a plnící infrastruktuře.

PŘIDEJTE VÁŠ PROJEKT

Máte vlastní projekt v této oblasti nebo příklad dobré praxe, který stojí za zveřejnění? Dejte nám vědět.





Přidat váš projekt

Skip to content