SP ČR: Nařízení o ekodesignu – obava či přínos pro firmy?

Udělat z udržitelnosti pomyslnou normu a napomoci k vytvoření evropského trhu s udržitelnými produkty. To je cílem Nařízení o ekodesignu (ESPR), jehož finální znění odhlasoval v úterý 23. dubna Evropský parlament a v nejbližších týdnech by ho měla schválit Evropská rada. Legislativa se svými požadavky přímo i nepřímo dotkne mnoha evropských i mimoevropských firem, které dodávají své zboží a vstupy na unijní trh. Patří sem například problematika digitálního pasu produktu, kritéria udržitelnosti, podíl recyklátů, uhlíková stopa, opravitelnost atd. Svaz průmyslu a dopravy ČR se ale obává některých dopadů nařízení.

Nařízení o ekodesignu by mělo dle zákonodárců EU zajistit rovné podmínky pro udržitelné výrobky na evropském trhu a zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Celkový dopad však bude záležet na nastavení dílčí legislativy, jejíž tvorbu schválené nařízení spustí. Ekodesign přinese několik výzev, kterým budou muset podniky čelit. Primárně jde o splnění kritérií udržitelnosti (v oblasti recyklovatelnosti, podílu recyklátu, opravitelnosti, uhlíkové stopy, atd.), které budou muset vybrané kategorie výrobků dodržovat. Pokud budou tato kritéria nastavena adekvátně, může to evropské výrobce ochránit před konkurencí ze třetích zemí, která je bude obtížněji splňovat.

Svaz průmyslu a dopravy České republiky se ale obává některých dopadů zavedení digitálního pasu výrobku (DPP). Ten má poskytovat výrobcům, klíčovým účastníkům dodavatelského řetězce, spotřebitelům a orgánům dozoru nad trhem informace o udržitelnosti výrobku. Pro firmy ovšem nebude vždy lehké získat například od třetích stran potřebné a ověřené informace a může tak v důsledku docházet i ke složitým změnám v dodavatelských řetězcích. DPP může také některým podnikům přinést další administrativní zátěž.

„Digitální pas produktu musí být spolehlivý, efektivní a relevantní pro každého činitele na trhu a jeho potřeby. Sesbírané hodnoty musí mít přidanou hodnotu pro výrobce, dodavatele, dozorové orgány, spotřebitele. Je ale potřeba zajistit, aby nedocházelo k zveřejňování či úniku citlivých informací,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Současně budou muset firmy investovat nemalé prostředky do hledání, nahrazování či výzkumu a vývoje nových, ekologičtějších a energeticky úspornějších produktů. To může vyžadovat vyšší náklady na změnu výrobních postupů, surovin a technologií. Pro některé firmy je to zároveň další ztížení podnikání, resp. zhoršení konkurenceschopnosti v EU.

„V České republice dlouhodobě prosazujeme přijetí opatření na podporu cirkularity materiálů a výrobků, recyklačního průmyslu a využívání druhotných surovin, vedlejších produktů a energie, a to včetně pozitivních ekonomických nástrojů k podpoře recyklace na všech úrovních,“ vysvětluje viceprezidentka Svazu průmyslu Kateřina Kupková, že průmysl v Česku se o udržitelnější podnikání již delší dobu snaží.

Nařízení o ekodesignu znamená pro firmy legislativní stvrzení toho, že se budou muset do hloubky zabývat aspekty udržitelnosti výroby a nabídky produktů. Vyšlo jako součást balíčku cirkulární legislativy.

Sdílet článek:

Skip to content