Současné plány nestačí. Evropská komise vyzvala členské státy, aby své klimaplány vylepšily

Evropská komise 18. 12. 2023 zveřejnila předběžné hodnocení aktualizovaných klimaplánů, jejichž draft měly členské státy zaslat Komisi do 30. 6. 2023. Sečtení zaslaných národních závazků ke splnění unijních cílů nepovede, proto Komise vyzývá členské státy, aby své úsilí v dosahování klimaticko-energetických cílů zvýšily.

Hodnocení Komise vychází z 21 dosavadně předložených Národních energeticko-klimatických plánů. Své plány zatím nepředložilo Rakousko, Bulharsko a Polsko, a kvůli pozdnímu zaslání se zatím čeká na vyhodnocení plánů Belgie, Irska a Lotyšska.

  • V oblasti celkového snižování emisí skleníkových plynů chybí asi 4 p.b. – současné plány směřují k dosažení snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 pouze o 51 %, nikoliv o stanovených 55 %.
    • Z toho 6,2 p.b. chybí v sektorech sdíleného úsilí, kde je cíl stanoven jako snížení o 40 %,
    • Až 16 p.b. chybí v rámci plánů na pohlcování uhlíku v rámci nařízení LULUCF, kde oproti cíli zachycení 310 Mt CO2eq směřujeme k hodnotám o 40 až 50 Mt CO2eq nižším.
  • V oblasti obnovitelných zdrojů projektované příspěvky v národních plánech směřují k dosažení podílu ve výši 38,6-39,3 %. Cíl je přitom podíl 42,5 % s možným navýšením až na 45 %.
  • Výrazný rozdíl je v současnosti i v cíli pro energetickou účinnost. Ta se v EU měla zvýšit o 11,7 % k roku 2030, dle současných návrhů se podaří dosáhnout ovšem jen 5,8 %.

Komise dále zdůrazňuje potřebu a naléhavost odstranění využívání především tuhých fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Státy by neměly nadále dotovat podporu fosilních paliv v dopravě, podpora fosilních zdrojů by měla být přípustná pouze v případě, že se jedná o adresnou pomoc energeticky chudým domácnostem a měla by směřovat především k podpoře zranitelných skupin s energetickou tranzicí. Členské státy by také měly více přihlížet k problematice energetické bezpečnosti a měly by při rozvoji svých energetických sektorů myslet na diverzifikaci.

Jak v hodnocení dopadla Česká republika?

V rámci měřených národních příspěvků si v porovnání s ostatními nevedla špatně. Detailnější hodnocení je dostupné zde.

  • U obnovitelných zdrojů si ČR stanovila cíl 30 %. Komise by nicméně ráda viděla alespoň 33 %.
  • U energetické účinnosti jsme přesně na příspěvku dle stanoveného vzorce. Zde je nutné podotknout, že samotný vnitrostátní plán a použitý ekonometrický model SEEPIA nepředpokládá plnění tohoto cíle.
  • U emisí na tom nejsme dobře – a to hlavně kvůli sektoru LULUCF, kde se projevila kůrovcová kalamita, což může ohrozit plnění národních cílů. Pozitivně bylo naopak hodnoceno, že se ČR již věnovala emisím v rámci  ETS2. Přesto by ČR měla zvýšit úsilí hlavně v oblasti dopravy a budov, a obecně aktualizovat politiky tak, aby reflektovaly cíl klimatické neutrality v 2050. Zde lze podotknout, že na aktualizaci Politiky ochrany klimatu se teprve pracuje.

Pro dosažení ambiciózních cílů do roku 2030 musí všechny členské státy předložit aktualizované klimaplány do 30. června 2024 ve finální podobě. Nyní dostanou členské státy individuální hodnocení a doporučení Komise k úpravě plánů.

Sdílet článek:

Skip to content