Na konci srpna vláda schválila aktualizovaný Národní akční plán čisté mobility (NAP CM). Ten představuje základní vizi pro dekarbonizaci dopravy v Česku. Cílí na rozvoj elektromobility a dalších forem čisté mobility, rozvoj potřebné infrastruktury pro alternativní paliva a modernizaci vozového parku. Akční plán stanovuje cíle a milníky pro roky 2025, 2030 a 2035.
Aktualizovaný plán čisté mobility začíná analýzou současného stavu. V něm upozorňuje na rostoucí trend spotřeby energie v sektoru dopravy a s ním související růst emisí. Zmiňována je též vysoká závislost sektoru na fosilních palivech zejména v oblasti silniční dopravy. Pro splnění klimatických závazků ČR bude podle NAP CM v období 2027 až 2050 potřeba snižovat spotřebu fosilních paliv pro dopravu o zhruba 13 PJ (ca 360 mil. litrů pohonných hmot) ročně, čímž dojde k redukci emisí CO2 o přibližně 0,9 Mt ročně. To vše při zajištění naplnění dopravních potřeb. Očekáván je tak masivní rozvoj využívání alternativních paliv, ke kterému má mj. motivovat předjímané zpoplatnění emisí v dopravě (ETS 2) od roku 2027.
Dokument stanovuje 6 strategických cílů:
- Zvýšení počtu elektrovozidel-Rozvoj trhu vodíkových vozidel-Zvýšení počtu vozidel na biometan
- Zajištění dobíjecí infrastruktury-Zajištění infrastruktury vodíkových čerpacích stanic
- Zajištění odpovídající spotřeby biometanu
- Zjednodušení regulačního rámce
- Rozvoj vzdělávání a informovanosti v oblasti čisté mobility
- Snížení nároků na zdroje energie zvýšením podílu železniční dopravy
K nim přiřazuje karty s opatřeními, která mají vést k jejich naplnění – od finanční podpory pro pořizování vozů na alternativní pohony, výstavby veřejné a neveřejné infrastruktury pro elektrická vozidla, a vozidla na vodík či biometan, přes úpravy sazeb mýtného pro bezemisní vozidla, až po úpravy národního vzdělávacího rámce.
V oblasti cílů jsou asi nejzajímavější následující 2 tabulky ukazující, kam se chce ČR z hlediska alternativních paliv a infrastruktury posunout v příštích letech.
Největší část akčního plánu je věnována silniční dopravě, nicméně dokument se věnuje i železniční, a v menší míře i vodní a letecké dopravě. Samostatnou kapitolou je spolupráce jednotlivých dopravních módů zejména v nákladní dopravě. Zde se předpokládá rozvoj kombinované dopravy, kdy je na první a poslední míli (vzdálenosti do 50 km) využíváno (bezemisních) nákladních vozidel a k dálkové přepravě je využíváno elektrizované železnice.
V návaznosti na stanovené strategické cíle byla rozpracována řada nových opatření směřující k postupnému rozvoji alternativních paliv v dopravě. V oblasti silničních vozidel se jedná například o podporu lehké i těžké mobility pro právnické osoby, podporu pro operátory veřejné dopravy, podporu zranitelných skupin obyvatel, či rozvoj sdílených služeb a e-carsharingu. Podpořena bude také výstavba veřejné a neveřejné infrastruktury pro elektrická vozidla, a vozidla na vodík či biometan. U osobních vozidel je pro rok 2030 stanoven cíl 250 tis. vozidel s čistě elektrickým pohonem (BEV), přičemž k 30. 6. 2024 jich bylo v registru vozidel evidováno pouze 27 6581 z celkového počtu 6 672 0532.
Mezi nepřímá opatření v této oblasti patří například podpora bezplatného parkování bezemisních vozidel. Dojít by mělo k novelizaci zákona o pohonných hmotách, zpřehlednění značení parkovacích míst určených pro dobíjení, nebo vydefinování technických požadavků na sekundární využití či recyklaci bateriových článků pro optimální využití baterií v rámci celého životního cyklu.
Část opatření je zaměřena i na rozvoj vzdělávání a informovanosti v oblasti čisté mobility, ať už se jedná o přizpůsobení národního vzdělávacího rámce směrem k potřebám trhu práce, či osvětu.
Aktualizace NAP CM nově přináší také cíle a opatření v oblasti nesilniční dopravy, které vycházejí přímo z požadavků nařízení AFIR. Konkrétně se jedná o zavádění alternativních paliv v železniční dopravě (v případě železničních úseků, které nelze z technických důvodů nebo z důvodu nákladové efektivity plně elektrifikovat), zajištění dodávek elektřiny z pevniny ve vnitrozemských přístavech a zajištění dodávek elektřiny stojícím letadlům na hlavní a globální síti TEN-T.
V oblasti železniční dopravy je pak umožněna podpora kombinované dopravy, a to jak pořízení vozidel, tak modernizace a budování přístupových bodů na železnici s cílem posílení podílu kombinované dopravy na celkové nákladní dopravě.
Na výše zmíněná opatření se do roku 2030 plánuje využít finančních zdrojů z Národního plánu obnovy, Operačních programů, Modernizačního fondu (výnosů z ETS I), či například Sociálního klimatického fondu (výnosů z ETS I a II).
Celý NAP CM je ke stažení dostupný zde.
Alternativní paliva
Je označení pro paliva nebo zdroje energie, které slouží alespoň zčásti jako náhrada za ropu a mají potenciál přispět k dekarbonizaci odvětví.
Dle nařízení AFIR sem spadají:
a) „alternativní paliva pro vozidla, vlaky, plavidla nebo letadla s nulovými emisemi“:
- elektřina
- vodík
- amoniak
b) „obnovitelná paliva“ (e-fuels) kam patří
- paliva z biomasy, bioplyn nebo biopaliva
- syntetická paliva vyrobená za použití energie z obnovitelných zdrojů
c) „přechodná fosilní paliva a neobnovitelná alternativní paliva“ jako
- zemní plyn (ve formě CNG i LNG)
- LPG
- syntetická paliva vyrobená za použití energie z neobnovitelných zdrojů





