Pomůže akční plán snížit vysoké ceny energie v EU?

Komise zveřejnila dne 26. února sdělení ohledně Akčního plánu pro cenově dostupnou energii (Action Plan for Affordable Energy). Sdělením EK reaguje na realitu cen energie, které jsou násobně vyšší než v USA nebo Asii, čímž je ohrožována konkurenceschopnost evropského, potažmo českého průmyslu. Plán obsahuje přehled a popis 8 akcí, kterými chce Komise snížit cenu energii mj. zrychlením povolovacích procesů, tradičně větším využíváním obnovitelných zdrojů energie, snížením daní a poplatků a využívaním dlouhodobých kontraktů PPA (Power-Purchase Agreement) a CfD (Contract for Difference).

V plánu je jasně deklarováno, že se ceny pro průmyslové podniky mezi lety 2021 – 2023 téměř zdvojnásobily. I podle EK se „rozdíl v cenách energií mezi EU a hlavními konkurenty zvětšuje, což s sebou nese riziko, že nové investice budou upřednostňovat země mimo Evropu a že stávající průmyslová odvětví se přesunou jinam, což povede k potenciálnímu odlivu klíčových průmyslových odvětví, která jsou motorem hospodářství a odolnosti EU a vytvářejí kvalitní pracovní místa.“

„Svaz průmyslu a dopravy ČR na mezinárodně vysoké ceny energie s negativním dopadem zejména pro energeticky náročné sektory upozorňuje již delší dobu. Firmy v ČR tak stále častěji přicházejí o zakázky a ztrácí pozici v mezinárodní konkurenceschopnosti. Bohužel to ale není jen vůči zemím v rámci EU, ale i často v jejím rámci. Potvrzuje se, že je to jedna z aktuálních zásadních bariér investic a růstu, často na úkor konkurence v jiných zemích,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ceny elektřiny placené průmyslovými zákazníky v EU a u jejích hlavních obchodních partnerů
EUR/MWh Zdroj: Čtvrtletní zpráva EK o EU trhu s elektřinou (3Q2024)

Akční plán stojí na čtyřech pilířích, ke kterým pak přísluší konkrétní akce:

  1. Snižování nákladů na energie – síťové a systémové poplatky, zdanění a náklady na dodávky energií, fungování trhů s plynem;
  2. Budování energetické unie – propojená infrastruktura, elektrifikace, hlubší integrace energetických trhů;
  3. Přilákání investic a zajištění dodávek – trojstranná smlouva o cenově dostupné energii mezi veřejným sektorem, včetně finančních institucí, vývojáři čisté energie a průmyslem;
  4. Připravenost na možné energetické krize – posílit rámec pro bezpečnost a stabilitu dodávek a zohlednění zkušenosti získané z nedávného vývoje.

 

Podle informacích uvedených v Akčním plánu, plánuje Evropská komise v prvním pololetí letošního roku připravit pokyn pro členské státy, jak využít státní rozpočet ke snížení síťových poplatků, což by v případě ČR průmyslu v důsledku rostoucích nákladů na sítě pomoci mohlo. Je nutno říct, že tato opatření jsou čistě v rukou národních vlád a tedy nemusí nutně přinést kýžený efekt. Dosavadní přístup ČR v rámci konsolidace veřejných financí pozitivním krokům příliš v tomto nenasvědčuje, a pokud by tak učinily jiné státy výrazněji než ČR, pozici našich firem to nezlepší. Dále chce Komise připravit tarifní metodiku. Jelikož byla koncem února v ČR zveřejněna metodika pro VI. regulační období (inovace tarifní struktury je také v pokročilé fázi), v krátkodobém horizontu bude aplikace tarifní metodiky z dílny EK spíše nereálná. Navíc, regulační režimy napříč EU jsou složité a rozdílné, tudíž nelze jednoduše uplatnit jedno řešení pro všechny. 

Novinkou z dílny EK, byť mohou tyto nástroje členské státy využit již nyní, je zmínka o možnosti snížit daně ze spotřeby elektřiny (v ČR aktuálně 28,30 Kč/MWh), případně snížit DPH na elektřinu až na 5 procent nebo o hrazení vícenákladů. I zde je to navíc propojeno s národními politikami a rozpočty, a tedy výsledek pro firmy je nejasný. Snížená sazba DPH by také neměla efekt pro velké spotřebitele – plátce DPH.

Akční plán zavádí koncept „trojstranné smlouvy o dostupné energii“, což je forma spolupráce mezi veřejným sektorem, včetně finančních institucí, průmyslovými odvětvími spotřebovávajícími energii a vývojáři čisté energie, aby mohli vytvořit investiční prostředí, které podporuje nákladově efektivní výrobu energie se spolehlivými dodávkami energie. V tomto ohledu plán otevírá cestu pro bankovní záruky od EIB a to pro veškerou výrobu s odkazem na technologickou neutralitu v orientační výši 500 mil. EUR. To je pozitivní zpráva i pro jaderný průmysl.

Explicitní zmínka pro uznání jádra jako nízkoemisního zdroje však v plánu chybí, což vyvolává obavy o aplikaci technologické neutrality u navazujících konkrétních opatření. V plánu je zmíněn akorát apel na zjednodušení licencování malých modulárních reaktorů.

EK dále správně poukazuje na to, že zásadní překážkou povolovacích procesů je proces EIA. Posuzování vlivů na životní prostředí potřebuje zásadní reformu. A to nejen v oblasti výstavby OZE (vč. např. vodíku či biometanu), ukládání energie, ale energetické infrastruktury obecně. Zároveň je třeba využít případné zjednodušující postupy plošně pro povolovací procesy v zájmu odstraňování administrativy. Pro zjednodušení mohou sloužit fikce souhlasu, a to i v rámci EIA, kde není jasné, zda EK něco takového navrhne.

Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je v ČR upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí a je založen na systematickém zkoumání a posuzování možného působení zvažovaných investic či opatření na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí.

„V akčním plánu jsou prezentovány prohlášení a návrhy opatření, které neslyšíme poprvé a jejich efekt je v krátkodobém horizontu málo hmatatelný. Na řadu návrhů a opatření si musíme stále počkat. Navíc řada z nich bude mít charakter doporučení, pokynů apod., čímž nebudou pro členské státy závazné a tudíž případné přínosy jsou zatím diskutabilní. Průmysl a jeho konkurenceschopnost je ohrožená již nyní, a proto potřebujeme řešení, která přinesou co nejrychlejší úlevu od vysokých cen.

Dlouhodobá opatření jako integrace energetického trhu, výstavba nových sítí a propojení, dlouhodobé kontrakty apod. je jen opakovací cvičení již stanovených cílů a bez konkrétních činů je přínos akčního plánu velice sporný,“ shrnuje B. Čížek.

Zástupci průmyslu v ČR se na zveřejněný Akční plán Komise dívají spíše negativně. Mezi hlavní nedostatky patří:

  • Absence ambiciózních jasných opatření, které v krátkodobém horizontu zastaví a potažmo sníží náklady průmyslovým podnikům na energie. Takovým opatřením by mohlo být např. zavedení cenového pásma pro emisní povolenku nebo přehodnocení pravidel pro volnou alokaci povolenek.
  • Snížení daní resp. hrazení síťových poplatků ze státního rozpočtu závisí na rozhodnutí jednotlivých státu a hrozí tedy další rozevíraní nůžek mezi firmami napříč EU. Možnost snížit DPH za elektřinu až na 5% pro průmysl nic nemění, jelikož většina firem je plátcem DPH.
  • Problémová aplikace „evropské“ tarifní metodiky – regulační režimy napříč EU jsou složité a rozdílné, tudíž nelze jednoduše uplatnit jedno řešení pro všechny.
  • Je potřeba zajištění jednotných a shodných požadavků na výstavbu a jiných podmínek v celém členském státě pro energetickou infrastrukturu po vzoru nařízení o gigabitové infrastruktuře (GIA), zahrnutí procesu územního plánování do všech lhůt a také výrazně zjednodušit požadavky na podrobnost projektové a další dokumentace (např. EIA, další dílčí podkladové dokumentace), které v letech výrazně nabývají.
  • Představená opatření jsou vesměs nezávazné povahy (doporučení, pokynu, návod apod.) a řada důležitých opatření bude představena později, např. balíček k sítím, rámec pro státní podporu (CISAF).
  • Z plánu není jasné, zda bude „technologická neutralita“ uplatňována důsledně a pro všechny energetické zdroje, jinými slovy, zda dojde k narovnání postavení jaderných zdrojů.

Aktualizace 31. 3. 2025: Celá pozice SP ČR dostupná zde.

Sdílet článek: