MPO zveřejnilo aktualizaci vodíkové strategie

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo ve čtvrtek 17. 5. do mezirezortního připomínkového řízení aktualizaci Vodíkové strategie České republiky. Cílem aktualizované strategie je připravit podmínky pro rozvoj a uplatnění obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku v ČR, jako paliva, nosiče pro import energie a chemické suroviny. Nová strategie navazuje na původní Vodíkovou strategii schválenou vládou v roce 20211. Relativně brzká aktualizace byla vynucena revizí řady klíčových politik na evropské úrovni v rámci balíčku Fit for 55 – ať již jde o směrnici o obnovitelných zdrojích, nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva či další legislativu a dokumenty.

V ČR se ročně vyrobí a spotřebuje přibližně 125 tisíc tun vodíku, primárně vyráběného parciální oxidací ropných zbytků. Tento tzv. šedý vodík produkovaný z fosilních paliv bude muset být nahrazen vodíkem z obnovitelných zdrojů. Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie požaduje po evropském průmyslu nahradit 42 % spotřebovávaného šedého vodíku vodíkem obnovitelným do roku 2030. V roce 2035 bude tento povinný cíl navýšen na 60 %. Směrnice připouští možnost výjimek zejména v případě použití vodíku jako meziproduktu, dle národní implementace.

Nyní je vodík spotřebováván především v sektorech rafinace a výroby chemických látek, v malém množství pak jako technický plyn například v ochranných atmosférách. Současná vysoká cena vodíku, zabraňuje plnému ekonomickému využití ve všech segmentech průmyslu (např. v ocelářství). Předpokladem strategie je, že s klesající cenou vodík dokáže nahrazovat postupně se zdražující fosilní paliva. Nejprve v dopravě, ale později i při výrobě elektřiny jako forma sezónního skladování a  při výrobě tepla – viz odhady MPO na grafech níže, které ukazují předpoklady spotřeb v nízkém a vysokém scénáři.

Novelizovaná strategie popisuje aktuální stav a bariéry rozvoje vodíkového hospodářství a stanovuje konkrétní cíle, které dále rozpracovává v rámci tzv. karet úkolů v příloze k dokumentu. Strategie počítá se třemi etapami naplňování, které se budou časově překrývat a které nazývá lokální ostrovy, globální mosty a nové technologie. Ty jsou charakterizovány odlišnými způsoby výroby vodíku, jeho distribucí, užitím a předpokládanou výrobní cenou. V lokálních ostrovech půjde o lokální výrobu s cílem hlavně splnit povinnosti vyplývající z evropské legislativy a rozvoj vodíkových hospodářství v rámci tzv. vodíkových údolí. Etapa globálních mostů kolem roku 2030 počítá s dokončeným repurposingem plynárenské přepravní infrastruktury a možným dovozem vodíku ze zahraničí. Etapa nových technologií pak počítá s nástupem inovativních výrobních technologií, které výrazně zlevnění vyráběný vodík a přispěje k jeho rozšíření i do dalších odvětví.

Mezi cíle strategie patří mj:

  • Vystavět alespoň 400 MWe kapacity elektrolyzérů s prioritou do roku 2027 a zajištění odpovídající podpory;
  • V horizontu roku 2025 zajistit zjednodušení a urychlení souvisejících povolovacích procesů;
  • Do konce roku 2024 analyzovat a upravit dotační tituly potřebné pro rozvoj vodíkové ekonomiky – zejména v rámci tzv. vodíkových údolí ideálně v rámci transformace uhelných regionů;
  • V horizontu let 2025-2026 vytvořit celistvý legislativní a regulační rámec pro vodíkovou ekonomiku, včetně rámce pro záruky původu, certifikáty, technické normy apod.;
  • V horizontu roku 2025 analyzovat způsob a formu repurposingu plynárenské distribuční infrastruktury;
  • V horizontu let 2024-2028 připravit plynárenskou infrastrukturu na blend vodíku a zemního plynu;
  • V horizontu let 2026-2028 analyzovat možnosti a technickou způsobilost ukládání vodíku do stávajících zásobníků, případně další možnosti ukládání vodíku;
  • Do roku 2030 provést repurposing 2 větví plynárenské přepravní soustavy (Lanžhot – Brandov, Brandov – Waidhaus) a posílit roli ČR v oblasti tranzitní přepravy vodíku;
  • Zajistit plnění cílů z Národního akčního plánu Čistá mobilita v oblasti vodíkové mobility: podpora nákupu vodíkových silničních a železničních vozidel, rozvoje vodíkové veřejné dopravy, koordinovaným způsobem s výstavbou páteřní sítě vodíkových čerpacích stanic a rozvojem mobilních čerpacích stanic;

Již na začátku tohoto roku svou studii k rozvoji vodíkového hospodářství představil Svaz průmyslu a dopravy – i v ní byly za hlavní problémy označeny chybějící infrastruktura a vysoká cena vodíku včetně pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku (RFNBO). Ty bude v Česku složité splnit z důvodu nízkých přebytků energie z obnovitelných zdrojů a malého podílu větrné energie.

Aktualizace 6. 6. 2024:
Připomínky SP ČŘ k Vodíkové strategii dostupné zde.

Vodík se bude klasifikovat na tzv. RFNBO vodík, nízkouhlíkový vodík a ostatní. Klasifikace se určuje podle emisní stopy, kterou výrobní proces generuje2. Prakticky to znamená, že v případě RFNBO (z angl. Renewable Fuels of Non-Biological Origin) je vodík získáván elektrolýzou vody za použití přebytků energie z obnovitelných zdrojů energie.

Pod zkratkou RFNBOs se skrývají obnovitelná plynná a kapalná paliva nebiologického původu (v originále Renewable Fuels of Non-Biological Origin).

Přesná pravidla pro RFNBOs stanovila Komise v únoru 2023 skrze delegovaný akt a jsou pro podmínky ČR relativně přísná. Aby mohl být například vodík vyráběný formou elektrolýzy považován za „obnovitelný“ nebo „zelený“, musí být buď vyráběn přímo v blízkosti obnovitelného zdroje, na který je napojen, nebo může být daný elektrolyzér napojen na elektrizační soustavu, ale musí odebírat obnovitelnou elektřinu skrze PPA (Power-Purchase Agreement)3. Zároveň pak musí plnit kritéria adicionality, časové a geografické korelace. Zjednodušeně řečeno samotný využívaný zdroj obnovitelné energie nesmí být starší než 36 měsíců (adicionalita), elektrolýza musí probíhat v době, kdy „fouká vítr“ či „svítí slunce“ (časová korelace) a zasmluvněná obnovitelná energie musí pocházet ze stejného regionálního trhu (regionální korelace). Možná je i kombinace obou přístupů. Pro elektrolyzéry instalované do roku konce roku 2027 jsou předpokládány výjimky z některých výše uvedených pravidel, zejména adicionality a časové korelace.

  1. https://www.mpo.gov.cz/assets/cz/prumysl/strategicke-projekty/2021/8/Vodikova-strategie_CZ_G_2021-26-07.pdf []
  2. Blíže viz směrnice o obnovitelných zdrojích energie a delegované akty k vodíku <https://energy.ec.europa.eu/topics/energy-systems-integration/hydrogen/hydrogen-delegated-acts_en> []
  3. Jde o smlouvu mezi výrobcem energie na jedné straně a na druhé straně zákazníkem nebo obchodníkem, jejímž předmětem je dlouhodobá dodávka energie za stanovenou cenu (pevnou či indexovanou). Z pravidla jde o dodávku obnovitelné energie, kdy spolu s dodávkou energie obdrží zákazník i certifikát prokazující původ elektřiny z obnovitelného zdroje. To je výhodné jak pro zákazníka, který si tímto způsobem může plnit své cíle udržitelnosti, tak pro výrobce, který má zajištěný odběr a tím předvídatelný příjem. []

Sdílet článek:

Skip to content